Zbytek slov

To se nám to skrývávalo,

někde na dně oceánů

před pravdou

před skutečností

před chvílemi vážnými

i před okamžiky bouřlivými,

kdy jsme spolu hledali

něco víc, než jsme původně chtěli.

Hledali a nenašli…

Málá gejzírová fontána

tak přijď naposled

a ruku mi dej.

Svou tajnou skrýš

tiše chystáš

ve vzpomínkách

na srdce z jehlíčí

co stejně jako ty

nechtěně selhalo…

Pravidelně a hravě

vrývalo se mi pod kůži

tvoje poslední gesto

toho nepravidelného letu…

i když častokrát sám sebe

tajně po večerech

poučuješ o pravdě…

Tvá gesta jsou pomíjivá

a já o tom vím,

lásko nevybouřená

Mlč.

Nechci tě poslouchat.

Možná …….. kdysi snad…

Raději pojď blíž.

Zamkneme si svět.