Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSetkání
12. 08. 2003
2
0
1429
Autor
Bady
Zemřela stařenka - slabá a bezbranná.
Bylo jí 93 let.
Vychovala dceru a tři vnoučata a přece zůstala ve své těžké chvilce sama.
Od té doby se vídáme ve snu.
Přichází za mnou často - vlídná a usměvavá, dívá se na mě blankytnýma očima a pak někam zmizí.
A já jí nikdy nestačím říct to, co jí dlužím - jak moc mně tu chybí a jak moc je mně líto, že jsem pro ni neudělala víc, že jsem ji na té její poslední cestě nemohla držet za ruku, aby se nebála, a spoustu dalších věcí.
A tak až se potkáme příště, nepospíchej tolik,
posaď se chvilku, babičko, musím ti toho tolik povědět ...
pravda smutna kruta, ale pravda, kdyz nekoho mame neuvedomujeme si jak moc ho mame radi jak moc ho chceme do doby, kdy na napravu a slova je velice pozde tip
smutný, však pravdivý, myslím, že si to všichni uvědomíme, až když je pozdě....
hippiesanda
13. 09. 2004
popros ji vzdycky pred spanim, at prijde na navstevu. Ona prijde. Ona je u tebe casto. Zapal na ni svicku...Zemrelo jenom telo, duse pokracuje na sve ceste. Tak tomu alespon verim ja. Hezky den!
navzdory_čtenářům
14. 08. 2003
Myslím si, že je to spíš jen takové postesknutí a ač je to napsáno s jistým citem, bylo by dobré zařadit to do jiné kategorie.
jo, tohle přesně znám... dnes jsem si byl taky na chvilku posedět na hřbitově.
Musím souhlasit s Kolben. Hledal jsem povídku pro radost a teď abych se zamyslel a taky si sentimentálně zavzpomínal..:-)
rozhněvaný_malý_muž
13. 08. 2003
Myslím, že jsem podobný příběh slyšela v nějaké pohádce nebo písničce... už nevím. Ale každopádně až se teda potkáte příště, určitě jí řekni všechno, cos jí měla říct už dávno předtím, ještě když byla živá.
Hodně štěstí:)