Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak ve mně vyrostl les
22. 09. 2003
15
0
2802
Autor
Rowenna
Tak se to povedlo, můj milý
vyrostl celý les, však taky jsme
hřbety si pokorně lámali
v dlaních křehké sazeničky
a v hlavě babské recepty
Na komáří štípnutí cibuli
na spálenou kůži
mléko kyselé. A na lásku
trochu otrušíku s blínem. Tím lesem
teď sama kráčím.
Dva osamělé stromy.
Už se nedotýkáme větvemi
ty tvoje vítr olámal, ve stoje
umřel jsi. Bože, dej, ať už se
tak hříšně nerouhám, když z kostela
za hranicí lesa zaznívá modlitba
Chléb náš vezdejší dej nám dnes
A já kořeny vzpurně valím kameny
když křičím do světa, ano, ano
dej, ať znovu přijde láska, láska.
cekanka_ucekana
19. 12. 2003VypsanaFixa
24. 09. 2003
A vůbec...jsou Tvé básně plné atmosféry...Jdu po lese, kráčím mezi stromy a skrze listoví košatých korun, pozoruji zenit slunce. Je blízko smrt i život, který jsem ještě nedožíla. Na dosah ruky je sen, který jsem ještě nepohřbila. Budíš svými verši Život. "A chléb náš vezdejší..." Díky,S. Tip.
Třesky, plesky, vesnická poezie,
vždy znovu tyje
z rustikálních tužeb
a velkých obrazů.
A pionýrských družeb
a vlhkých nárazů
kyčlemi o kyčle
drže se za špryčle
cvičného nářadí.
Moudrost starých babek
a citát z Desatera
dlaň v dlani za večera
a romantika žabek.
A olysalé stromy
a rozbořené domy
mdlá romantika
romantika.
Dík za bumážku,
a že ne za urážku,
jsi vzala má slova.
Až zkusíš to znova,
doopravdy věz,
že víc než les
mluví tvá hlava plná myšlének :-)