Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Probuzení

24. 09. 2003

1269

Autor

Galadriel27

PROBUZENÍ

Bolestí zrozená květena..

zoufalství,co hrajou mu umíráček

prameny slz kapou vzhůru

a mrtvola duše probouzí se..

Tělo a mysl v zootročení,

bolest je a náhle není..

ta liknavost ten pocit břímě,

to semínko,co klíčí..uvidí mne?

Dech stojí..zapomněla jsem ho,

srdce buší silou lví..neslyšela jsem ho..

jak tohle všechno stalo se mi..

už vím!

duše chce být!..tady na té zemi..

Věřím a jsem si jistá..že

ostrý kámen vodě porozumí..

přestane řezat její krásu,

ona mu za to na oplátku

tu zbabělost odpustí....

To je zvláštní, jak osobní prožitek do těch slov proniká (docela hodně), přestože je báseň taková neurovnaná a místy nesrozumitelná. Prostě působí - především druhou strofu považuju za vydařenou - "uvidí mě?" tip