Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNetečnost
01. 10. 2003
5
0
1935
Autor
chicoria
Netečnost
Někde mě opustila lítost.
A já nemohla plakat pro nic,
Ani proto, že odešla.
A schovala se, sama slzy roníc.
Někde
se zatoulala bolestA já nemohla najít srdce,
Ani trochu zoufalství.
Nic,
co může chutnat trpce.
Někam mi utekla láska,
A já nemohla chtít víc.
Ani
špetku neštěstí,Snad
odletěla na měsíc.
Někde jsem ztratila sebe,
A já nemohla dál bloudit,
Ve
svém malém světě,Nechala se všemi soudit.
poslední strofa... nejhezčí :))
možná bych z "A já nemohla..." vypustila to já, působí to trochu podivně, lacině... tedy - na mne :o
Ne ne ne a ne - závěr třetí strofy "Snad odletěla na měsíc" - dá se nad tím zamyslet, jestli to nemá hlubší význam, ale - mnohem víc to působí jako zbytečnej rým do počtu - což je dost smutný a laciný, když se koukám na to, jak je v celku dílko opravdu zvláštní a pěkný a smutný a jeho myšlenka je moc pěkná, obraty a nápad super - dávám upřímnej TIP a nad tím jedním řádkem se (prosím) ještě zamysli :-)