Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Klinika

06. 10. 2003
3
0
1784
Autor
Perchta

Dárkyně vajíček musí zůstat anonymní. Denní tisk

 

Kníže Lombardini má krásnou pracovnu, nevidí z ní nic než skály a moře. Kníže sedí u svého mahagonového psacího stolu a právě zvedl sluchátko svého soukromého telefonu. Volá jednu Kliniku asistované reprodukce někde ve Švýcarsku.

V recepci kliniky zvoní telefon. „klinika,“ říká recepční.

„Dobrý den,“ říká kníže, „jmenuji se Lombardini a chci mluvit s někým, kdo mi může poskytnout informace osobní povahy.“

„Já vás přepojím,“ říká recepční.

A po chvíli se ozve: „Dobrý den, pane kníže, já jsem doktorka P., co pro vás mohu udělat?“

„Prosím, považujte náš rozhovor za důvěrný.“

„Ale jistě, pane kníže, rozumím vám.“

„Ještě jsem vám neřekl, o co jde.“

„Tak mi to, prosím, řekněte.“

„Můj syn má dítě s jednou ženou a právě jsem se dozvěděl, že dítě bylo počato na vaší klinice. Chtěl bych vědět, jestli to dítě je její a kdo byl dárcem spermií. Chápete, že jde o velice citlivou informaci.“

„Ano, to chápu. A jak se jmenuje ta pacientka a kdy se narodilo děťátko?“

„Pacientka se jmenuje A.K. a dítě se narodilo v roce 1990.“

„Počkejte, prosím, u telefonu.“

A za chvíli se ve sluchátku ozvalo lehce odměřeným hlasem: „Tak už jsem to našla, pane kníže. Byla použita metoda dárcovského vajíčka i dárcovské spermie.“

“A můžete mi říct jména těch dárců?“

„Ano, v tomhle případě opravdu mohu, oba jsou totiž už dávno mrtví, dárcem vajíčka byla jistá paní Zuzana X. a dárcem spermií jistý Max Y.“

„Opravdu jste si jistá, že oba již zemřeli?“ mírně třesoucím se hlasem pronese kníže.

„Ano, dárkyně zemřela v roce 1966 a dárce v roce 1958.“

„Vaše klinika ale není zdaleka tak stará. Můžete mi říct, jak jste od nich získali souhlas s darováním zárodečných buněk?“

„No to opravdu nemohu, ale pokusím se to zjistit.“

Nebe nad zálivem potemnělo, knížeti se sevřelo srdce. Oba již dávno zemřeli! Díval se na stojánky s jejich fotografiemi: „Ale oni žijí!“ chtělo se mu křičet. Je to přece jeho syn a snacha. Vzali se spolu jako děti a nikdy v dospělosti už se nesetkali. To dítě je jeho legální dědic! Tak proč se dusí a nemůže popadnout dech?

Zavolal sluhu, sluha zavolal kněžnu, kněžna zavolala lékaře, lékař zavolal sanitku. „Vlastně jsem se zapomněl zeptat na to druhé dítě,“ pomyslel si kníže, ale to už byl v sanitce a slyšel svého lékaře, jak křičí do sanitního mobilu: „Asi infarkt.“

Následující den byla ona nejmenovaná klinika asistované reprodukce nečekaně uzavřena. Ale existuje plno dalších…


Žíně
16. 10. 2003
Dát tip
Ale to nic s těma letopočtama, to jsem se nechal jen tak nachytat. Já myslel, že se nemohli vzít v dětství, když Max umřel sotva se Zuzana narodila, leda že by to bylo nějaký převtělování duší. :-)) Ale pak mi došlo, že to může být i úplně jinak.:-))

Perchta
16. 10. 2003
Dát tip
:-) jako vždy

Žíně
15. 10. 2003
Dát tip
No a proč se milej Lombardini rozčiluje, vždyť může bejt přece náramně spokojenej. -)) Jo a ty letopočty mi tam nějak nehrajou. Jinak již povinný tip, už i za to, jak lidem šmodrcháš hlavy.:-)))*

Perchta
15. 10. 2003
Dát tip
Lombardini je citlivej člověk, víš. No to je divný, co ti na těch letopočtech nehraje? Žíně, se nežinýruj a dej mi klidně mínus :-)) já už to nějak přežiju.

alespoň malá útěcha......:) a můžeš mi říkat Petře :)))

alespoň malá útěcha......:) a můžeš mi říkat Petře :)))

Perchta
08. 10. 2003
Dát tip
Ano, Petře. A zatím si můžeš číst minulé díly :-))

3/5 tak až to bude román rád si jej přečtu :)

Perchta
07. 10. 2003
Dát tip
funfus2: těší Andulka: :-)) Navždy_Tvůj: kdo si počká, ten se dočká, aspoň doufám

Perchta: aneb naděje umírá poslední.................

Perchta
07. 10. 2003
Dát tip
Tak, tak, Navždyne, nikdy na to nezapomeň. A jistá je jenom smrt.

Andulka
06. 10. 2003
Dát tip
...jsou tu nektere veci, ktere mi nedosly. Logicky mi to nedavaji smysl....priznam se, obcas mam delsi vedeni :-). Jinak je to velmi ctive a svizne napsane, zajime...ctenar chce vedet co bude dal...

Kytiii
06. 10. 2003
Dát tip
četla jsem to dvakrát a stejně mám spoustu otázek... a zkoušela jsem si i poposkočit a vedením to zřejmě není... :o) ale stejně dávám TIP

Perchta
06. 10. 2003
Dát tip
díky, ono je to takové ještě nedovařené...jednou to bude román :-)

fungus2
06. 10. 2003
Dát tip
Sice to není sto procentně dotažené, ale zaujalo mě to. TIP

Andulka
06. 10. 2003
Dát tip
Hm, jeden se hned citi lip, kdyz zjisti, ze jeho vedeni je zatim v poradku. Dik a hodne trpelivosti do dalsiho psani!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru