Pozor na city

Horké slzy ztuhly v led,

v ústech hořkne sladký med,

po čems dříve tolik toužil,

hledal, trápil se a soužil,

dnes chceš radši nevidět.

Láska prchá z tvého srdce,

zanedlouho, buď si jist,

její sestra v černém hávu,

přihlásí se k svému právu,

zmocní se tě nenávist.

Teď říkáš: "Nic se neděje,

ještě pořád je naděje."

Brzy však sám s hrůzou zvíš,

že je ti také na obtíž.

Mrcha, jež umírá poslední,

pochybnostmi tě stále ruší,

usnout či zemřít nenechá,

bičem svým drásá padlou duši.

Emoce, city, krásná věc,

stejně jak tvořit však mohou ničit,

a když je necháš dost dlouho klíčit,

je z tebe otrok, spadla klec.