Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTeď ještě, matko, netlačte
Autor
Rowenna
Vždycky jsem byla
ta špatná sestra, ta
která se kouše do stehna
tou poslední kapkou jsem byla
která v měkkých naplaveninách
vyhloubí kráter, teď zakřičím
TAKHLE VÁŠNIVĚ, a ještě více
vášeň ta mě vždycky vedla
na scestí - no, jak se říká
po necestách. A pak zase
tichounce nasadím hříbek
děravé ponožce
jako náhubek
na co to myslíš
hospodyňko
už zase koně sedláš? Vrkám
a pak ryčím jako posedlá.
Tady vevnitř sopka
ukazuji prstem někam tam
kde tuším, že mám srdce
někdy ji rozdýchám
jak porodní bolest
„Teď, matko, ještě netlačte.“
A pak najednou
lavina
a řítí se
sníh, kamení, hlava, ruka, noha
ohnivá stopa trilobita
tomu zůstal nákrčník
tomu lysá hlava
tomu v srdci šrám
tomu jedna bota
všechno to rodím do světa
a hulákám
že ještě haluz zelená
vyrostla na mém těle
a že se právem
červenám.