Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa způsob pana Houdiniho
25. 10. 2003
12
0
1898
Autor
von_Tikowitz
Uhýbal jsem před psy,
zatímco největší z šelem,
zima pálivec,
tikal do sousedství:
Tiše přicházel, že zmrzlá,
nehybná,
pod puklicí ledna
kobylka už leží.
V postroji láska.
Nač vyplňovat žil.
Slzami místa vykousaná slovy.
Plivněme ten artefakt opratí,
raděj' až k samotnému nebi.
V útlých, ať pak dlaních pršívá.
Do hrnce ledna neklid.
Holčičí liska palců stá.
Vždy nemrznoucí nerozumná směs.
von_Tikowitz
25. 11. 2003
hezký obrázky...(jak mladý věk?:)
hlavně začátek, ale i dál...*
mperdik: asi máte každý trošku jiný svět. Přiznám se, že tenhle je mně osobně bližší než ten tvůj... (taky můj subjektivní názor)
Tuto báseň nejen, že jsem nepochopil,ale zdá se mi naprosto nekonzistentní bez vnitřního náboje, bez směřování někam.
Je to můj subjektivní názor.
von_Tikowitz
12. 11. 2003
Plivněme ten artefakt opratí,
raděj' až k samotnému nebi.
V útlých, ať pak dlaních pršívá.
Vždy nemrznoucí nerozumná směs.
:o) *
Uhýbal jsem před psy,
zatímco největší z šelem,
zima pálivec,
vtikal do sousedství
*