Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...o lidské pýše
15. 11. 2003
12
0
2806
Autor
Rowenna
Mezi horami a městem
je území, poušť žhavá
stíny nejsou stíny
jen oslí oháňka
k tomu aby zahnala
neodbytné představy
o nebezpečí
které číhá v každém
kameni, v každé
sosně
v každé misce
rýže, v každé lžíci
léku pro tvé
bolavé srdce
stejně netušíš
z které strany to přijde
a stejně víš, že nebudeš
dýchat déle než
do své smrti. A i kdyby bylo
jaro, neznamená více, než
že i v tom povětří
budeš dýchat
zánik toho divného
pyšného …
ega.
Tenhle příběh je
ze všech těch známých
nejméně pochopitelný.
Ale i na pohřbech
se zpívá. A občas
když se pozůstalí
zapomenou
tak od podlahy
a pěkně zvesela.
No já osobně jsem se v tom stratil, na mě je to asi moc moderní.
ale o smrti to je, to jsem pochopil
že by to opravdu byla pýcha...? není to vlastně nutnost?
nejsem náhodou bez kouska pýchy tak trochu ploše a nížinně mrtvý už zaživa? Ale ta básnička o pýše není, ne, ta je jen o tom, kým jsme... ostatně jako všechny.
*
ping.. přes síť
za kterou v mumlavých modlitbách
třináct chlápků v oranžovém sárí
pozoruje své důrazy rozložené
na ručně vyčnívaných koberečcích
ječím v napětí davu
na letící míčky
aby samy o sobě nesly nějaké poselství
a něco znamenaly
ale už jsem si také povšim
že tyhle létavce jen přenášejí
myšlenky hráčů
kteří se vyzbrojují do zápasů
každý po svém
pfíí.. rytérn zpět
hezky do protipohybu :-)))