Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOtrok
07. 11. 2003
4
0
1412
Autor
Torolfita
Bez vnímání hříchů, bez vnímání nicoty.
Bez vnímání strachu, bez vnímání samoty.
Půjčila si lásku, s čtyřprocentním úrokem.
Nezbylo jí nic, než stát se jejím otrokem.
Bez vnímání smrti, bez vnímání života.
Bez vnímání citů . . . zbyla jí jen samota.
Lásce splácí dluh a k tomu ještě něco víc.
Uvadá to štěstí, výlet k hvězdám, na měsíc.
"Smíš mi všechno dát,
smíš si kopat hrob,
jsem tu, abych tady kolem ohňů srdcí plála."
"Smím všechno vzít,
umím skličovat,
jsem tu, abych mrazila . . . a zároveň Tě hřála."
První dvě sloky jsou super, další dvě mi tam nějak nesednou. Ale jelikož se mi ten začátek opravdu líbí, dám ti típek, ano :)T
no jo, už jsem od Tebe dlouho nic nečetl, ale kvalita dílek je lepší a lepší....
tahle báseň má co říct * a klub