Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrach vzpomínek
07. 11. 2003
7
0
2047
Autor
Seregil
List letí
Prázdnem ulic.
Jen smetí
prázdno ulic
zanáší kalem vzpomínek
List v barvě padá
na prach v ulici
Ani ses nenadál
a prázdno v ulici
vyvolává ze vzpomínek smutek
List leží na zemi
v prachu ulice
Jen bláznivý chemik
v prázdnu ulice
bude hledat vzorky
matných vzpomínek na zkumavky
List – podzimu vzor
leží v ulici.
Všemu upínáš vzdor
ležící v ulici
na prachu, který vyvolá potutelné
nutkání zažehnout prach vzpomínek.
opakování ulice mne spíše děsí než aby mne motivovalo k nějakému pozornému čtení...
Když používám takový prvek musí tam být s rozmyslem a jasným cílem, což zde postrádám...
Také často přivolávám vzpomínky, takové vzpomínky, které jsou krásné a bolí... ***
Navždy_Tvůj
10. 11. 2003
List letí…List v barvě padá…List leží na zemi v prachu ulice…Máte pravdu , je to dokonalé přirovnání: se vzpomínkami to bývá přesně tak…i to (následné) pohřbení pod sněhovou peřinou tu platí…
tak jak předešlý
jen bych k tomu přidal ten reálnej základ, protože to je vždycky prainspirace:
skoro běžnej smutnej obrázek, řekl by někdo, ale má velkou sílu ten podzim (zjistil jsem třeba, že na podrzim hodně lidí přemýšlí o lykantropii a já s nimi)
tohle je jinej podzim, ten smutnej ve veselí, ten prapodivnej a ten trochu rozčilenej, i když usíná
text je moc dobrej
Tak nevím. Asi to budu muset přečíst ještě několikrát, abych zjistila jestli se mi to líbí, ale něco na tom určitě je....