Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak miluju
12. 11. 2003
12
0
2117
Autor
angelik
jinak jiná, jinější...:)
Víš, jak miluju splývání?
Dýchání
v jednom okamžiku stočeném,
schouleném
pod peřinou
zimou.
Víš, jak mi je,
když se nakláním
do snů, co se nezdají...
Víš, jak mi je, když odcházíš,
ubýváš svou přítomností
a rosteš mi v myšlenkách...
Víš, jak mi je,
když ve mně koluje
nevědomost okolního bytí...
Když jsem na vahách víry
a nejistoty,
když se třesu tam,
kde pramením...
Víš, jak mi je,
když jsem
osudem
v mléce rozlitém
děním?
A když se mi chvěje dech
na tvých rtech
sněním...
A víš...
víš, já netuším.
poslednísklenička
04. 09. 2005
jůů, děkuju...že i po tak dlouhé době od vydání téhle věci ses sem zastavil:)
Rádo se stalo - většinou čtu postupně právě přihlášené autory a hledám blbůstky - i když tohle zrovna blbůstka není tak líbí
totéž, co Kolega...
...
když se nakláním
do snů, co se nezdají
...
moc fajn...
*
.......připadá mi to, jakobys měl doopravděnskej cit a taky jakobys znala trochu filosofii nebo... prostě umění?...jako bys rozumněla....
rozuměla jsem jen okamžiku, mihotání a milování zrovna té jediné, malé, drobné chvíle...a chápat...chápat se snažím(třebaže někdy je mi to k ničemu a raději bych to vůbec nedělala)děkuju
cítit...to ano...jen mi někdy dělá problémy se vcítit...ale když už k někomu vzplanu něčím tak nebezpečným jako je například (teď to strašně přízemní slovo) láska...pak je to opravdovější víc než dost, někdy až moc, ale pravé milování znám jen jedno..a to je, myslim, ze život i tak velké štěstí...(pokud se nepletu)
kujuju mockrát, je to čistě zaláskovaná věc, možná maličko pochybovačna, nestálá a s náznakem strachu ve věci budoucí...přesto...snad to alespoň trochu jde pochopit...jak tedy vlastně miluju:)