Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seS prstem zdviženým
13. 11. 2003
5
0
1915
Autor
angelik
Tiše.
Tohle nesmíš.
Slova nevyřčená,
nikdy nepoznaná,
nerozeznaná,
nocí psaná...
Tiše.
Na ústech prstem dýchám
na znamení,
že jdu nikam...
Zkamenělý
proutek z něžna,
proutek krvavý...
toto ma veľmi nezobralo, je to trošku laciné... /Ale pozriem sa na Teba dalej.../ Hermann
...na znamení, že jdu nikam... to je o mně:)))
*Hezký to je. Morra neposlouchej to je regulérní magor, podivej co tam má za srandy on:o))) "Teuho muá, vilnuáááá, prostopuáášná... začátek toho to jeho rádoby vzletného kravinojdu mi vždy zvedne náladu (ale to on asi nechtěl:) a co tak vím, dělá si z něj prdel půl písmáku:o)
děkuju, děkuju, děkuju:) myslim, že zrovna od tebe mě to zcela nepokrytě těší:)
Navždy_Tvůj
13. 11. 2003
.. bohužel mě toto dílko neoslovilo, připadá mi takové nijaké, zpracování které se topí v šeru. Bez dynamiky, razance, silné atmosféry či něčeho jiného co by to zvýraznilo a pozvedlo.