Písmák Jak jsem potkal Háré Kršnu
Jak jsem potkal Haré Kršnu
Sedím si takhle ve Wrakburku před Ikeou, kam jsem zavezl sousedku pro poličku, a tůruju motor. Nesmí mi zhasnout, protože blbne startér a domů bychom mohli jet oba i spoličkou tramvají .
Když tu poznenáhlu ( jak krásná je ta čeština, to slovo p o zn e n á h l u ) ťuky ťuk na okénko. Nebyl to právě se spustivší ( ta nádhera té češtiny je neopakovatelná ) deštík, alébrž ( kam já na ta slova chodím .
Uspávací
Je tma
lampa zhasla
Stočená ležíš do klubíčka
a Měsíc nestyda
Touha
Dva kluci větrem ošlehaní
měli jsme svůj velký sen
horu zdolat, stanout na ní
zařadit se po bok velkých jmen
A proto ...
A proto .
A proto
Není žádné uvnitř a není žádné tam
nejsi tu ty a není žádný drahokam
S fyzikálním závěrem
Sfyzikálním závěrem
Když cítím vůni vlasů tvých i tvého těla
světýlka svíček planou, snad zhasnout se zapomněla
a za oknem stydí se bledý půlměsíc
bez názvu
Pevný jako skála
stojíš v moři Naděje
a není kam spěchat
za Slunce východem .