Písmák Paní z Darkwoodu
Mlha se snášela všude kolem a cválající kůň našlapoval nejistě. Zahalená postava na jeho hřbetě se ohlížela a nevěděla co bude dál. Náhle před sebou spatřila skupinu lidí, jak bojují o svůj život shordou mužů. Zrychlila.
Zapomínám žít
Zapomeň co bylo dřív,
nech mé srdce navždy být.
Nastav ústa k polibku,
rozloučím se potichu.
Dopis
Jsem motýl co přelétá sem a tam.
jsem plná modrých květů z perleti,
jsem srdce co bije za tebe.
jsem touha co přetrhá všechny sítě.
Okamžik
"Zvláštní svět" . ukazuje různé tváře.
Mizí a zas se objevuje.
Teplo dne rozprostírá svoje sítě
a lidé jsou jak hlavolami.
Minulost
Zavřená brána minulosti na srdce tlačí. Pohledy ze zapečetěných dveří mě tíží.
Krok za krokem se ubírám do neznáma a křičím.
Šedivé stíny vztahují na mne své tváře plné smutku.
Přátelství
Dvě ruce, každá jiná,
jedna je ona, druhá je on.
s hřejivým pocitem držím je obě.
Srdce přetéká něhou a láskou,
Samota
Sny jsou stále kratší. Bez smyslu. Toulání všedivém světě končí stále rychleji. Proplouvám mezi lidmi a neznamenám nic, stejně jako oni.
Spolu
Slyším jak dýcháš,
hrudník se ti klidně zdvíhá,
prsty přejíždím po tvém těle,
chladně, krutě zarývám nehty do kůže.
tíha světa
Bard seděl v sále a přemýšlel stále,
seděl a smál se, lidem co žijí ve sně.
Poslouchal tóny, co vydávala jeho harfa,
težkopádně padá mu jeho hlava.
Strach
Černý havran
usedána větvi,
křehké tělo
ulehá na zemi,
Tvá krev
Tekutina co dává život,
koluje v tvém těle,
sladká a lepkavá,
jako čokoláda,
Život
Život je omyl,
život je dar,
láska je štěstí,
který nám život nakonec vzal.
Dite Smrti
Třeste se,
jsem dcera té,
co život tvrdě kosí,
jsem potomkem temné matky,
Kde jsi.......a kde já.....
Jdu po rozpálené ulici a sním.
Všude kolem je prázdno, hledám tě.
Kde se mi touláš. Kam za tebou mám jít.
Proč?
Potloukám se cestou a vím že už se sem nikdy nevrátim.
Proč.
Proč je vše tak jiné.
Proč potok šumí jinak.
Bouře
Stmívá se a bouře se blíží. Sedím na okně a směju se světu do tváře. Měsíc se mě dotýká svými paprsky a já mu začínám zpívat. Ledový vítr hraje si s mími vlasy a blesky, protínající oblohu, se do mě vpíjí.
Bez tebe
Každý den bez tebe jen umírám,
jsem jen stín, co sám sebe proklíná,
vzívám tě po všechen čas,
abys mě samoty ušetřil,
Sen o tobě
Dívám se jak spíš a cítím teplo, které z tebe sálá, když vedle tebe ležím a ty mne obímáš. Slyším tlukot tvého srdce a sním o tom, že bije jen pro mne. Tvůj dech mě ukolíbá k spánku a já nechám si o tobě tiše zdát. Už bloudím šedivým světem a vidím tě v dáli .
Nicota
Soužíc se cestou snů a vzpomínek,
ubírám se stále vpřed a nevím co dělat.
Cesta bez jakéhokoli cíle,
plná smutku a utrpení.
Co říct.....
Když vedle mě stojí,
nevím co říct mám.
Podívá se na mě,
znovu a znovu to tuším,
Stesk
Padající sníh,
jako slzy stékající po tvářích.
Tiché kroky doléhají v dáli
a srdce bolí steskem víc než myslíš
Skutečnost
Skutečnost
Dlouhá tmavá cesta,
šedivé stíny vztahují své ruce
a temní andělé bojují se světem,
Smrt světa
Andělé smrti
pobijí poslední živé.
Černý posel cválá na koni
v nedohlednu.