Písmák Víla pramene
Umírá na dně jezera
tíhou prázdnoty své duše
přikována ke dnu.
Všechny její nářky mlčky kondenzují
08. 04. 2004
8
0
3400
Volné verše
Touha
Dusím se
spoutaná svěrací kazajkou z tisíců motýlů.
Jsem jenom já a šum jejich křídel,
v němž jasně rozeznávám tvoje jméno.
22. 02. 2004
0
0
1213
Volné verše
Dravec
Posmutnělá, trochu zaskočena
krutým dravcem v sobě.
Bez citu, bez slitování,
zběsile hnána pudem,
21. 02. 2004
6
0
1244
Volné verše
Nedělní meditace
Koruny stromů šumí truchlivě
a mě je dnes nějak špatně.
i měsíc září protivně,
přestože vnímám jenom matně.
12. 02. 2004
6
0
1611
Vázané verše