Písmák Noční rozhovor
Daleká cesta
od člověka k člověku
od srdce k srdci
Mlčíme vedle sebe
Tichý prosinec
Hluboká hodina
prsty drolím
zmrzlou hlínu
Hledám slova
V Paříži
Byl jsem v Paříži a toužil vidět tu krásku
S roztaženýma nohama
Vyzývavě na mě hledící z pohlednic
Ale jaký byl můj vztek
Camino de Santiago
I.
Na cestě do Astorgy
Hledal jsem zlaté valouny
V přímce staré římské cesty
Rajnochovice 2006
Soustředím kruhy v jeden celek
Ve snaze vytvořit
Ztracená spojení elementárních částic
Jsem nedočkav nahodilých průniků
Dekly
Řekli, že čte básně
když odchází vždy ráno
Krajina výkřiků, slzí, kašle, žluči
Těžká víčka
Sama srna spanilá
Těžknou víčka
Svíčka již dohasíná
Bůh mění tvůj dech
V lese zůstala
U jabloní
Tam u jabloní
dotkl ses mne poprvé
rosou na svých rtech
Ohnivé křeče
Bratři mlčí
I.
Prázdnávrata
paprsek slunce
prolamuje ticho Vysočiny
Zlín 3
Lidský pohled mi zůstává skryt, když
adoruji její mohutné prsy
skrývající se za bedněním kyberprostoru
Kojím se onou zvrácenou představou
Nikdy nevstanu v 6:30
Cihlové město
uprostřed ledna zasaženo
po ránu dešťovými orgiemi
Zkrocená duha klene se
Opar
Rozoraný ret
mlsně přejíždím nenasytným jazykem
občas to zabolí
To patří k životu
Zvonkohra
Vžulových deskách mohl bys číst
Jako vknize
Jména a data sdělují svůj příběh
Za deštivého dne
Panelová zeď
Jsem sám a bolí to
Pomalu bolest odkapává
Krví se plní má ústa
Vbezcenném čase spohledem upřeným
Ulita III
Ještě než na prázdné místo
vedle mne
dopadl prach
zazněl tón
Ulita IV
Vstoupil jsem do ní
zcela nečekaně
když před popraskanou vitráží
první tóny rozkmitaly prach
Ulita V
Jak popsat absolutní samotu
uprostřed davu lidí
uprostřed směsi tónů
a rozvířených mikromikrů prachu
Ulita II
Na louce viděl bys motýly
však
v chrámové lodi jsou upřeny
tvé oči k výšinám klenby
Listopad
Když opadaly květy
Sklidili plody
Když opadalo listí
Ořezali větvě
Listopad II
Hraju si se svým jazykem
Jako sdrtičkou na odhozené větve
Z košatých myšlenek
Zmatené třísky slov
Skrz
Pohled skrz okno
Zamžený a špinavý
Umýt sklo
Nebo vyčistit duši
Ranní růženec
Jižní svahy
Pane Bože, dík že jsem to stihnul
Mongolská
Já snad nemůžu dýchat
Umýt
Chtěl jsem to okno umýt již před svátky
Nebylo přes ně vidět, slunce se zdálo být pouhou iluzí
Snem zapomenutým a těžce vzpomínaným
Skřípal mráz, pít se mi chtělo, tančit, zpívat
Rám
Být mladým českým básníkem
to vždy býval můj sen
chodit městem sdeštníkem
knihy čítat jen :)
Ulita
Božský Spasitel
(solidní návštěvnost)
Hledačů pravd a
Lovců souzvuků
Trolejbus číslo 39
Prázdný vůz náhradní dopravy
Žlutá linka uprostřed podzimu
Ženy spovislými taškami
Konec návštěvní doby
Letokruhy
Ještě mi zní vuších ohlušující zvuk pily
Donekončena násobený růžencem ocelového řetězu
Modlícího se za nebožtíka
Čerstvě vonící dřevo
Nůžky
Cítíš mou bolest.
Trháš mé maso
A vážeš do uzlíčků odvrácených očí
Jsem vlastně rád, že jsme se setkali
Motiv
Nechtěl jsem psát báseň o zmrzlých bezdomovcích,
O puklých valentýnských srdcích,
O oranžově mrkajících tramvajích,
O andělsky zasněžených psích hovnech.
Pardubice
Prázdný byt svýhledem na Labe
Říkáš to slehkým úsměvem
A já jsem zmaten – ze života
Ptám se na podstatu – otázku nevyřknu
Zimní slepota
Zimní slepota
Prodírá se skrz zavřená víčka
Probuzení
Otisk mé ruky na tvém boku
Rozloučení
Nad námi přeletěl z černě pták
a my nic, nic s námi není.
Jsme jen jak o vše oloupený vrak,
který padá do hlubin snění.
Strach
Strach
Tvůj strach se střetá smým
když padáš na kolena
ratolest ulomená
U okna sedím
U okna sedím, pozoruji nebe
Čekám na znamení, pozdrav vyšších sfér
Stále však vidím jenom obraz tebe:
Hvězdy jsou korálky sklouzlé do ňader
Ovčí ostrov
Ovčí ostrov
Bylo to poprvé
A já měl ještě strach
Dotknout se tě svým pohledem
Cesta do Killarney
Cesta do Killarney
Ach, bláznivá, černovlasá Marry
Kdes nechala svou oprýskanou fordku
Své království putující světem
Obyčejný den
Obyčejný den
Sedím ve svém pokoji
Znuděně přemýšlím o nesmyslech
Srpen je rozpůlen jako meloun
Zelenomodré setkání
Zelenomodré setkání
Hledám svou tvář
Ukrytou mezi pronášenými slovy
A záblesky tvých očí
J 19,17
J 19,17
Cítím záchvěvy samoty mé duše
Chci ztišit vnitřní pláč i když mám vtváři smích
A ruce plné Sebe
V pátek ve tři u McDonald's na Náměstí Svobody
Vpátek ve tři u McDonald`s na Náměstí Svobody
Ten den jsem pravdu nehledal
Ve sklence vína lehce chladivého
A třpytivého jako zorničky tvých očí