Písmák O broučkovi
Malý brouček právě,
zatoulal se v trávě.
Marně hledá cestičku,
slzy má na krajíčku.
Hrajeme hru života....
Dozněla poslední slova,
poslední květiny byly rozdány.
Utichl potlesk a zhasla světla,
na scénář teď v šatně tiše sedá prach.
Jsem tady
Déšť spláchl poslední listy ze stromů
a ty,nahé,teď cudně klopí zrak.
I ptáci se někam schovali,
snad dnes nechce se jim zpívat.
Buď mou múzou
Popadl mě hrozný vztek,
když ten "trouba" prostě řek,
že trvá jen na své Lence
a já visím na myšlence.
Velmi krátká úvaha na téma láska...
a kdosi řek:"Na lásku není lék. "
Jenomže já se nechci léčit.
Chci milovat
a chci být milována.
Být jenom Tvoje?
Snad šál hedvábný slušel by mé šíji.
Snad klícka ze zlata
byť velká jako zámek,
přece jen vrátka zamčená má.
Pro malý kousek štěstí...
Brodit se rozběsněnou řekou.
Prodírat se trnitým křovím.
Pachtit se do kopců
a pak zase skákat do údolí.
Snad můžeš mi to odpustit....
Snažím se vzpomenout,je to tak dávno.
Jaká jsi byla. Jak si se smála. A jak si plakala.
Asi mám rýmu
Vlezl na mně bacil,
přes frňák mně bacil.
A teď frkám jako cvok,
jen se plazím jako mlok.
Alespoň kousek slunce....
Jen tak se dotknout slunce,
ohřát si o něj prokřehlé prsty.
Dotknout se nebe
a utrhnout z něho kousíček blankytu.
........
Jen tak chci ležet vedle Tebe.
Jen tak a poslouchat jak spíš.
Nechat se konejšit rytmem Tvého srdce.
Ano,jsi tady.
Krušná cesta duchova...
Strom starý ležel na cestě,
duch kráčel ke své nevěstě.
Byl tichý večer,mlhavý.
. a on se praštil do hlavy.