Písmák Cekam na konec Sveta
Čekám na konec Světa.
Nebaví mě zbaběle žít.
Hrdě umírám.
Brzo bude klid.
LES
Uřvané borovice. Smrky pod tóninou.
Hajný soptí po cestě za zvěřinou.
Skončí to někdy.
Pejsek a kocicka
Proč na krku vám, probůh, visí
škapulíř zosmi tlapek.
Psa a kočku měl jsem kdysi…
Jste stvůra, pane Čapek.
Pohadkotvurci
Karel a Jaromír, oba Erbenové,
těch pohádek, to všechno už je pryč.
Teď u stolu na desce ebenové
sGrimmovic bratry hrávávají bridge.
Na, na
Jako kluk volal Émile na šlapky:
Na,na - ač tehdy neměl co nabídnout.
Když holky kstáří říkaly mu totéž,
nezbylo mu, než smutně odmítnout…
fialka a ruze
Chtel jsem je
ony chtely mne
vsak potiz - byly dve.
Dve jak fialka a ruze,
BORUVKY
Miluji borůvky, ty sladké plody.
Když lesem jdem, a dívka se pro ně skloní.
Bosou nožkou v tůňce vody,
plným džbánkem na mě zvoní.
Spalicek
Pravdu je třeba říkat - Aleš má krátké nohy,
pro tento handicap nevidí do výlohy.
Tolik on postrádal končetin kousíček,
až pod ně stvořil si nádherný Špalíček.
Jirasek
Zmítal se Jirásek mezi proudy sdrátem.
Střídavý nebo stejnosměrný.
Pochopitelně, že skončilo to zkratem.
Temno.
Zapadli vlastenci
VSaturnově prstenci kroužili zapadlí vlastenci.
Nebylo času otázku si klást, proč zapadli a kde je jejich vlast.
„Vrať nám, Bože, rodnou hrudku. Jenámšpatněodžaludku.
JSEM JAK RANNÍ KRŮPĚJ ROSY
Jsem jak ranní krůpěj rosya ty kvítkem co mě nosí. Já bez tebe bych k zemi spad. Ty uvadla bys snad.
Vonný učaroval mi tvůj dech.
Kolo štěstí
Vzpomínáš jak kolo štěstí roztáčeli jsme spolu
já naivně myslel:
"nezastaví se po dlouhou dobu"
Ty jsi však ruku vložila do soukolí tak tvrdě,
Plachtovi lasky
PLACHTOVÍ LÁSKY
Plachtoví lásky pobřeží lemují. Zrádná smyčka citů pokrytá ty co milují. Vždyť srdce má sílu přemístit pohoří,však křehké je jak sklo, když láskou zahoří.
Láska je zkouška a změna.
Kopretina
KOPRETINA
Viděl jsem krásnou dívku s kopretinousedět na lavičce v parku. Smutně jí slzy po tváři kanoujak slaný déšť z mraku.
Její kadeřavé vlasy ve větru válya já spatřil tu smutnou tvář. Krásné hnědé oči dívají se do dály,ať se na chvíli usměje - vidět její zář.
KOPR
Kliď se netvore, ty přízraku lidí,já z tebe nemám strach. Proč jen tak málo o tobě vědí. Když je cítit ten tvůj pach.
Okrádáš o čas ty co se pídí,jsi neúprosný vrah.
VIC-NIC
Vše a nebo nic,co z toho je víc. Vše, zdá sek více má se. Ale vše má rub i líc,tak co je potom nic.
Máme-li však ono vícenejsou jasné naše líce.
deprese
SCHOĎ. ze sebe ten těžký kabát deprese,jenž se zdá jen lehkým svrškem být. Dokud je čas. Vždyť život sám se i bez něj pronese,tak proč se potit v něm a hnít.