Písmák Kóan 16.3. - 22.12.
Žák si stoupl k oknu a hleděl na krajinu. Byl březen a pršelo. Žák stál stále u okna a hleděl, jak louka rozkvétá v květnu. Žák i nadále stál u okna a sledoval padající listí v listopadu.
Kóan LXVIII.
OSVÍCENÍ
Přistoupí ke mně mladý chlapec a ptá se: "Mistře, co mám vykonat, abych byl jako vy. "Jen se pousměji a mladému chlapci podám svou fotografii. Chlapec se rozpláče.
kóan 0.
Mistr přistoupí ke svému žáku sledujíc jeho konání. Po chvíli se žák zeptá:"Mistře, jak mohu nalézt klid v tak hlučném světě. ""Drž hubu a frézuj. "
Roztažnost vody v nás
Led jsou zmrzlé slzy milovanýchZ nebe opadanýchA my po nich bruslíme.
68 nejsem Já!
jsem jen šerp vynášející hodnoty čísel výšaby lidé uvěřili že je to možné. Vystoupat na největší horuzvednout rucepak volně padat dolůjen tehdy zapomenuže jsem bůh jako každé vaše číslosymbolický.
Dominiku Haškovi
schytal velké rány
a stále chytá
Střeží naše brány
a tají
Jsem taky jenom hokejista
Já nevím. Seděla tam sama, opuštěná. Nebo chtěla být smutná. Já nevím, ale bylo mi jí líto.
Asi miluju
Má nejrozmilejší
dole trochu zahýbášmi kloužeš zruky
po těle chladíš
jsi nevěrná
Nezahyneš; bez života
naučím tě milovat
po ledu
nechat po sobě bruslit
noži naostřenými chladem
Mám tě plný malíček
jako malej Jarda
pustím tě kledu
a budu se smát
odřeným kolenům
Ledový král
zapustil jsem v ledě kořeny
abych roztál a konečně vyplul
ktvé bráně
vystřelil
Smutný je život mistra světa
těžko přejet červenou čáru
a vyhnout se mantinelu
když ti všichni hází puky
a křičí "hraj. "
vystřelit si ruce z těla
jsme malí bojovníci svystrojí
co tlačí do zátylku
pohání nás dál
do ledové arény