Písmák O jedlíkovi, co má rád historii a jeho utrápené ženě, co nedá dopustit na Elány
Můj otec
Největší masný mogul Aše
Má sny, ty zvěčnil do guláše
Lásku skryl vkroje klop asi
Petře
V starobylém městě Petra
ve vzdáleném Jordánsku
spočíval velbloud v stéblech od trav
tetelil se kolem vzduch
Z kouzelné papuče stryka Bezruče
Omamně páchne dech vysokých pecí
Stesky po košatosti matičky měst
Trnovou korunou zopilých nocí
Rozmaže na čele prach vyhaslých hvězd
Strašidla navždy
Dlouho tu otázku dusí vsobě
moje duše dětsky zastydlá
Jak asi žijí vdnešní době
Pohádková strašidla
Věčný boj
Tlačí mě čas
Snad skrz gumu od trenýrek
Nepřál bych nikomu zvás
Poetiku dané chvíle
Mňamy Mńam
MENU
Aperitiv: Černý hořký žlučový likér Othello
Předkrm: Tlačenka z nožek s opravdovou octovou Polevoj (specialita z východních Čech)
Polévka: Drůbeží vývar aneb zupa z hladového supa s knedlíčky z Prométheovy játřičky
Tibetská
Na náhorních plošinách
někde poblíž Číny
nad zemí asi jeden sáh
žijí lidské splíny
Pláč našich lesů
Ukázat chce stařík čilý vnoučátku strom,
rychle pílí.
Co se zračí v pohledu ctihodného děda
Kde je můj les běda, běda .
Kino Zdar
Milé děti vdobách dávných…
Kdy už sice mamut nemával svým kelem,
Ale kdy ještě lidem za kulturou chodit nebývalo líno.
VPorubě stálo pod kostelem,
Olympijské šílenství
Kdybyste to tušil barone Coubertine,
jakpak je dnes asi moji hodné ženě.
TV záře
zúžila mi obzory,
Zimní
Padá z nebe vločka,
narozená v mracích
sněhobílá kočka.
Na zemi si vločky hoví,
Podivné setkání
Bavili se Don Quijote s Pavlíkem Morozovem,
oba dva se vznášeli jako duši nad hřbitovem.
„Udal bys mě Pavlíku, kdybych byl tvůj táta . “
„Jasně starý naivo ty zrůdo zubatá. “