Písmák Hledáno a nalezeno
Postuj poutnice
a vzpomen hrobu,
z nich vzesla ti slava.
CHVENI
Ve vrásky odená,nahotou svlecená,loudám se blouznením,truchlícím mlcením.
Myslenkou pohladís,slovíckem naznacís,nahotu ocenís,vrásek se vydesís.
Stydím se.
Touhouomámen,
CHAOS
Na dne tmy.
Hluche barvy,
slepe tony,
ctyrhran(ne) krouzi.
SMUTNO JE MI .... TAK STRASNE SMUTNO
Jako kazdy rok i dnes zapaluji svicku.
Jako kazdy rok, i dnes je jich o neco vice.
Kam jste sli a proc tak brzo,
bez rozlouceni,
POCHYBNOSTI
Volny,
jsi spoutan,
proplouvas snenim.
Hledas.
VOLANI
Po louce kvetu plne nebe,
mraku dest vetrem hyne,
zavojem myslenek se nese
ten nebeskeho zvuku ton.
Sbohem.....
Sbohem.
Barvy duhy kolem očí,
,bista´ ve zdi zborcené,
otisky Tvých prstů moje tělo krášlí,
???
Dnes jsem přestala být Sluncem
co pro Tebe září,
řekl jsi, že mám radost z Tvé bolesti,
že mě nenávidíš.
Eutanázie
Zlatí písmáčci. Obracím se na vás se žádostí o vaše názory na téma "eutanázie - ano či ne". Mám v této otázce celkem jasno, nechci tedy žádné přesvědčování či ovlivňování, jen chci znát vaše názory. Všechny názory.
Na cestě
Na cestě
Budou tomu už víc jak tři měsíce, co jsi naposledy promluvil, aniž by Ti to činilo sebemenší potíže. Dnes už jen pokyvuješ hlavou, vydáváš zvuky se souhlasnou či zamítající intonací a když se náhodou opomeneš a promluvíš, tak Tě hned po prvním vyřčeném slově bolest opět nelítostně umlčí.
Připadáš si bezmocně, zoufale a sám. Jakákoliv maličkost se pro Tebe stala problémem bez naděje na řešení.
Naděje, Naděje!
Naděje. Naděje.
Tak blízko jsi a přec tak vzdálená,
kudy chodíš a kde se ukrýváš.
Proč nemohu Tě najít ač snahu mám.
Odpuštění
Odpuštění
Dala jsem Ti možnost žít,
žít se mnou nebo zemřít sám,
nemohla jsem ovlivnit Tvé rozhodnutí,
Co bude dál?!
Co bude dál.
Jen pár fotek v šuplíku,
pár zoufalých vzpomínek,
samota co táhne ke dnu,
Rebel
Rebel
Narodíš se, začneš dýchat,
nikoliv však pro sebe.
Tvoje cesta dřív než přišels,
Vězeň
Vězeň
Závidím řekám jejich tok,
závidím loukám velikost,
závidím lesům jejich stín,
Tiché volání
Tiché volání
Srdce mám zalité slzami,
však oči vyschlé jak Sahara jsou,
marně se rozhlíží,
Cesta do pekla
Hlava jako v kleštích
a tělo sevřené,
něco nutí k pohybu,
ale já řvu "NE. "