Zakázaná párty
Zakázaná párty
…„Tak ahoj,“ rozloučili jsme se a rodiče nastoupili do autobusu.
„A nezapomeň, že nemáš dovolenou žádnou párty, či pařbu, nebo jak tomu vy říkáte,“ stačila mě mamka ještě upozornit skrz okénko autobusu mířícího do Chorvatska. Ani se rodičům nedivím, že mi nic rakového nedovolí. Na minulé pařbě jsem si zničila nové rifle a mikinu jsem měla zelenou od trávy.
Pro Filipa
Pro Filipa
(na památku…)
Byl jsi mi vším. A teď, když tu se mnou nejsi, cítím, jako bych tady byla na vše sama, jako by nikdo jiný kromě mě nebyl, jako by svět neznal nic jiného, než tíhu žalu.
Ještě mám Tvoje oblečení. Víš, to, jak sis u nás tehdy nechal a říkal jsi, že se pro něj někdy stavíš.
Haiku ll
Haiku ll
Mám strachz té neznámé tmy,
nedá mi naději na naše sny.
Cesta s vodou
Cesta s vodou
Když otevřu dveře,
časem oprýskané a okousané psem,
vidím zelené i kvetoucí keře
Zloba. A co láska?
Zloba. A co láska.
I přesto, že tě mám ráda,
nesnáším tě,
i když tě chci i jako kamaráda,
Jsem...
Jsem.
Jsem slunce,
co zahřívá tvoje líce,
co energie nemá konce,