ze dne na den
Osoby jdou parkem jasnou tmou
smrt číhá za každým rohem
zkuste se nebát
nebo je
Virtuální "realita"
Možná trochu ironie je skryto v tomto článku. Možná to berte jako jakousi recesi, vždyť psát o této společnosti zabíjející nudu u těch monitorů, co jím snad dodávají energii (nebo jí spíše kradou), a vyťukávat tyto kritické poznámky na klávesnici, která samozřejmě k tomuto monitoru neprodleně patří, je tak trochu ironie. Původně to tak vypadat nemělo. Budiž.
Příběh jednoho obyčejného večera...
Ten večer nemohl usnout. Knížky zapadlé za postel vjeho hotelovém pokoji si ani nevšímal. Proč by taky měl. Jenom naslouchal.
Výkřik..?!
Neomlouvej se za slova, který stejně řekneš znova.
Neomlouvej se za věci, který spácháš podruhý.
Neomlouvej se za činy, který nikdy neomluvím.
--------------------------
krasojízda s květinami
Krásný den, překrásný večer. Jela jsem se project na kole, krásně svítilo slunce, jak já miluju slunce. jeho paprsky, jeho sílu. Miluju ho.