Diskuze klubu: Dílo Goldinga, Williama
Jeden z nejvýznamnějších spisovatelů-filozofů dvacátého století. Přijměte do klubu pozvání všichni, kteří uznáváte dílo a filozofii tohoto britského autora. Pojďme interpretovat jeho knihy, informovat se o stránkách jemu věnovaných atd.
Konec?!
Spis. XXIV
A pro tatíka si přišlo právo, zničehonic, náhle nebo jak chcete, prostě tu stáli, jak zrovínka stojím já, na tom samym placu. Ničehož naplat, žádný vykrucování, musel jít snima, černou pásku na oči, ručky pevně vželeze spjatý, lidu se po ulicích sbíhalo, a coby popravčí průvod se celým ta skupina městem táhla až vnedohlednu tam, co slunce zapadá, křik a lomoz ustával a dětské práskání do káči doznívalo. Však těžké chvíle, temné chmury a všelicos jiného padlo na tatíka, kterému, dle jeho zdání, nebylo pomoci a jen bídná budoucnost se mu rýsovala, vzemi zaslíbené, mřížemi opásané a slámou podestlané kobce, dlouhém sklepení našich patres.
Vejce
VEJCE
Pan Rejzek se usadil na lavičku pod vysokým topolem a sledoval hrající si děti. Sluníčko vysílalo své první jarní paprsky a na modré obloze kroužili malí ptáci. Stařík se zamyslel, pošimral se pod nosem a zvedl malého kloučka do výše. „Jakpak ty se máš, Jeníku,“ otázal se hošíka.