Autoportrét 2.
Na seznamce mi napsala, že bude mít na sobě obrovský pletený zimní svetr a poprosila mě, jestli bych si taky vzal něco, podle čeho mě vdavu zaručeně pozná. Vzal jsem si tričko naruby, štítkem dopředu. Všichni se na mě vté kavárně dívali. Vté kavárně, kde jsme se měli sejít.
Smutní neběhají
Zemřela kočka
, byla černá
a měla bílé skvrny
Svět je plný
Hery Fotr
kapitola první
OTEC
13:00; Gondwana, Meidlobín, Skřídlaství ulvice
„Hery, prosím tě, ozvi se. “ Na obrazovce Heryho modrého telepatoskopu, ležícího na stole, se rozčiloval profesor Brambas. Hery to ale nevěděl. Měl lepší věci na práci a to sice sedět na olivově zelené lavičce před domem a pozorovat Demusovu spolužačku Květu.
Největší ze všech
Byl jednou jeden brouček. Neměl mnoho kamarádů, ale ti, co ho měli trochu rádi, mu říkali Alexandr. Jednou, když se Alexandr ráno probudil, zjistil, že se mu na krovkách přes noc vykreslila devátá tečka. Tečka, o které se říkalo, že je Mocná.
Tomu se říká mít oči na šťopkách...
Jedna z nich si sundala kalhotky a lehla si na postel. Stočila se do klubíčka, hlavu si schovala pod polštář a mrzla. Bylo otevřený okno, ale neměla sílu vstát a jít ho zavřít. Mohlo být tak kolem půlnoci.
Až jsi to někdy slyšela?
Prosím čekejte.
Na ocelový trubky.
V posteli pod peřinou.
Třeba.
ospalost
Zamlzeny okno od auta
a spousta oranzovejch car od poulicni lampy
dve hvezdy tak daleko a v klidu
a basy rozdrnci celej sal
bez názvu, bez cíle
sedlo si na
špinavý obrubník
a zabořilo hlavu do dlaní
po zlaté tváři mu