Písmák Útěcha
Všude tma jen tma
Tma a zase jenom tma
Chci světlo
Toužím po světle
Bez názvu (...o pláči...)
(…)
Máš řasy jako
vlny
rozbouřeného moře
Bez názvu (...o čekání a pochybnostech...)
(…)
…stíny v mém pokoji
se neúprosně prodlužují…
Kdy přijdeš.
Maturitní ples
Noc,
čirá jezerní hladina
zalitá modrým mrazem
se zvolna snáší na zem…
Ostrůvky k přežití (aneb pravdivý příběh o pohlavních chorobách)
Má milá v dírce má
ZVÍŘÁTKA.
Houby či kvasinky,
no zkrátka -
Černé myši Lenky
Moje kamarádka
Lenka
chová černé myšky.
…je jistě dobrá
...O ŽIVOTĚ...
(…)
…v každé vteřině Tvého Života je Zázrak
v každém Tvém pohledu se skrývá Tajemství
…je Planeta a na ní Život
...bez názvu... (ale podívejte se na to)
(…)
…po zrnku zrnko sype se písek
ve strunách zvuk čas nachystá
skryt prsty nahých harfenistek
BEZ NÁZVU
(…)
…pár minut ticha před slzami
domy se v přízrak mění
když zůstanete sami
BÁSNÍK BEZ JAZYKA
Holé keře - sedí v nich
modrá tma, les a sníh
má malá meluzína vzlyká
jak básník bez jazyka.
Modré víno
za dálkou dálek spí má malá
- mé modré víno jenž liji do kalichu
noc z něho stíny udělala .
. večer mi bývá smutno po tvém tichu
...podzimní
(. )
s nocí jež kráčí nad krajinou
listy padlé na zem hynou
od řeky běží vlhký chlad
Krámky
Bylo to v pondělí, někdy v dubnu
moc hezký den to byl -
na ulici tisíc krámků…
…u jednoho jsem zastavil…
...o smrti...
(…)
Vzpomínky neoživují,
dávají jen zapomenout…
Sny neoživují,
Bez názvu (o samotě)
(. )
dnes jsem tak strašně opuštěný
a zítra budu zřejmě zas
ticho je přítel víc jich není
JARO
Žíly jak kmeny
jsou otevřeny
kořeny větve stromů
krev utíká domů
ČAJOVNA
Noc
je jak kniha nekonečna
a vůně čaje se skořicí
v ní píše slova nadbytečná
...jarní
(. )
s linkami rytmu dnešního večera
hlavu máš ve dlaních vlasy do čela
pláčeš
LYON
pozítří padne světlo z hvězd
a měsíce na tvoje bílá ramena
tak prosím nech se nést
ta záře totiž znamená - nikoli smrt
EPILOG
Mé drahé myšlenky
nemám už co bych napsal.
Cože.
Že jste už ospalé
V melounovém cukru
Zbabělá zjizvení, v zámku zima
za zámkem znamení, dřímá, dřímá
znamení zla zamrzlo zdá se
známku nalepím, pohled usmívá se
(...)
opustila dny a krákorání rána
za římsou okenní
z mých starých houslí zní
hudbou rozervána
...podzim...
podzim nás rozdělil
odešla jsi s létem
snad září za to může…
já v tmavomodrém notesu
...neboť láska
(. )
…neboť láska je jako
pár linek nakreslených
na zamlžené okno ve vlaku…
Štěpánka
…potichu vezmu papír dopisní
napíšu Štěpánce
v modravé obálce
vyznání poslední
KONEC
Mlčím,
Nechce se mi mluvit
Proč bych měl .
V kuchyni kape kohoutek
Zima života
V mrazu zametá děda sníh
Ztrácí se v ranní mlze
Jsem za oknem a nemůžu
k němu