Písmák Pohádka pro puberťáky - 1.díl - Naše parta
Bylo nebylo. Ahoj všichni. Já jsem kluk a jmenuju se Rolo. Jsem urostlý, svalnatý, sedmnáctiletý.
Pohádka pro puberťáky -2.díl - Seznámení
Teď, kdy už znáte naši partu, bych vám mohl říct, jak jsem se s každým seznámil. Tak, u koho mám začít. Tak třeba u Eduny. To nebylo nic neobvyklého.
Pohádka pro puberťáky - 3.díl - Příprava na Tři krále
Čauky, lidi. Tak to jsem opět já, váš Rolo. Na dnešek jsem vám slíbil historku, jak jsem se musel převléknout za jednoho ze tří králů. I když se dodnes za to všechno děsně stydím, prásknu na sebe co nejvíc.
Amorův šíp
Letí šíp dlouhou chvíli,jakou mu Amor nařídil. Letí už z poslední síly,jak to bůh lásky zařídil. Vždy ho vyslal od lidí,ale ten šíp měl v sobě jed. On cíl cesty nevidía netušil,kam má doletět.
Jsi tu
Procházím se v blízkém sadu,kam proniká paprskový vlas,hřeje mou duši i mé tělo,rozezpívá můj srdeční hlas. V uších mi hraje hudba,jenž mi připomíná tebe,jsi anděl neb jeho darči jsi mi seslán z nebe. Ať jsi vše, na co pomyslím,jen pro mě jsi tu,jsem vděčná za každý okamžik,za vyznání tvých citů. S Tebou se vše zastaví,čas už je jen pojem,jsi moje víra ve vše,můj nekonečný poem.
Pejskaři
Každý den je potkáváme. Setkáváme se s nimi, když jdeme do školy, do práce, nakupovat, když jdeme na schůzku nebo na rande, anebo když se jdeme jen tak projít. Já dělím pejskaře na "vzorňáky" a "nechuťáky". Vzorňáci jsou takoví dobří lidé, kteří mají svého čtyřnohého kamaráda na "špagátu" a každý jeho exkrement vzorně sbírají do pytlíku a hážou do speciálního koše na psí hovínka.
Zranitelná místa
Každý má nějaká. Někdo má zranitelných míst několik, někdo jich má málo. Rozdíl je takový, jestli jsou povrchová, na těle, nebo jestli jsou na duši a na srdci. Když jsou nějaká zranění povrchová, neznamená to, že jsou povrchní.
Cestování tramvají aneb chování mezi staršími a mladými lidmi
Když si vlezu do tramvaje, většinou si sednu a dívám se zokna. Pokud nejsem vcentru města, volných míst je dost a není třeba někoho pouštět si sednout. To je docela vpořádku, ale jestli jedu centrem města, místy, kde je přestupní stanice metra, nebo kde bydlí hodně lidí, je to většinou horor. Pokud nemáte štěstí, je jedno, jestli sedíte nebo stojíte.
Přijímačky
Pot, stres, nervozita,v mozečku mám parazita. Hryže moje vědomosti,brní mě už z toho kosti. Brní mi hlava, noha, ruka,jak já prožívám těžká muka. V křečích sedím v první lavici,šklebí se na mě šprtka po mé pravici.
Krutá matka
Vždycky byla zlá,
mrcha a poběhlice.
Někdy byla opilá,
někdy míň a někdy více.
Pomsta
Topím se ve svém žalu,snažím se temno skrýt,ale jak to mám udělat. Mám to v zemi zrýt. Nezaryji do země,neposlechnu tě. Zaryji ti to do srdce,snad poznáš, jaké to je.
Houmelesák a cigoši
Koukám na houmelesáka venku, jak vyměňuje si plenku.
Tolik smradu vokolo, asi pil kafe "pikolo".
Zastaví ho cikáňata malí: "Hej, gadžo, to sme tě tak sralí. "
Dvakrát dostal přes hubu: "Však já srát už nebudu.
Okamžik před nekonečnem
Okamžik před nekonečnem
Stojím na stráni dlouhé
a dívám se do dáli,
cítím vzduch, let slavíků,
Pan Pirátek
Pan Pirátek
Prezident policie praví poslíčkovi: „Pane posle, pošlete pro pana policistu podporučíka Petra Pirátka. “ Posel pootočí plnoštíhlé pivní panděro po pravici pana policisty, potom prohlásí: „Provedu, pane. “
Prší. Posel prchá pod první patro paneláku policisty Pirátka.
Příroda v noci
Moje oblíbené místo je skoro každý kout, ve kterém se ocitám, ale je jedno místo, které mě velice fascinuje.
Je to pohled na letní oblohu vtiché noční krajině.
Pod nohama cítím teplou vyhřátou zem a stébla trávy mě lechtají po nahých chodidlech. Kpohybu stébel dopomáhá teplý vánek, připomínající hedvábné šátky, co hladí mou postavu.