Písmák Dvjenaentou
Kolikrát se vidí zrcátko v zrcadle.
Ublíží si molitan na madle,
když bicyklu rozpadá se atom.
Zmizí skvrny na prádle,
Noc od poledne
Tuším žalostnou pověst sebevrahů,
Těch, co spadli na podlahu
Po nečekané dezerci lanek lana,
Dnes zemřela by stará panna,
..paprskové jitřní probuzení..
Na balkóně kránu obloha
Pobarví stromy, vítr i mou duši,
Lehkoletíc zažehne ohnivou kuší
Pozdraven nový den od Boha.
Zvířecí Transfigurace
Nosorožec valí pouští
Ironovou bublinu,
Nabalila v hustém houští
Žlutozelenou slinu.
Wake up, KiD!
Ráno letí v jinou zemi
tuším - směrem na východ
(pardon, odskočím si na západ)
Opražené fotony dostaly nápad:
Brní motýly nohy
Růže navštívena unaveným motýlem
Připravuje svůj květ knočnímu odpočinku,
Když poslední záblesky červánků
Poslaly zahradu spát.
Džoudžaly
Osobně necítím se vinnen
Za upelichaný klobouk Holmese ani mochomůrky,
Nechápu rozdíl barvy od kont-rustu
A navíc se celá ze mě točí,
Márnice u trávníku
Předčasný únik
Oranžovoranní páry zvučících věží
Krajně zaměstnal zpívající hvězdy
Rozhozené podle herních pravidel
Balada z větru
Sotva ho matka porodila,
Už utíkal do světa.
Maličkému nevypadlo zúst
Jediné slovo, jediná věta,
O JEDNÉ ZE SPOUSTY VÁLEK
Šílená holubice zasteskla si"Na co já mám křídla. "
Tak lítala od vsi ke vsipaxi jaxi prdla.
Howno spadlo na HitleraTen vzal flintu, vystřelil.
Naneštěstí ten mizeraopeřence potrefil.
Stromy se vybavují ve větru
Stojím na balkoně se stromem.
Zrovna oboum vítr čechrá vlasy.
Vdechuji jeho výdechy,
on naoplátku moje.
MOTÝL KOUZELNÍK
(rozesmátá louka
vůně mateřídoušky
včelky pilně sbírají pyl)
Milenci u zvonících břízek vzájemně ochutnávají své sladké rty.
VEČERNÍ DEŠTÍK
Vítězné kapky matky přírody střemhlav naráží na rozpálený koberec cest
A vůně po bitvě oněch dvou se vkrádá dírou ve zdi do cimry.
Pouliční tuláci záhy podávají výpověď povinnostem a volí dráhu vrcholových sportovců.
Prchají jak laňky před lvem; ti civilizovanější střílí deštníky.
Paní Revoluce
Ovace řinčí tak hlasitě,
Až se plamen pochodně klaní
A mocní se tleskajících duší.
A komu dav plácá tak zarytě .
O ROSTLINÁCH
V tmavém lese bez života,
Kde zemi zasypává jehličí stromů,
Kde noha živáčka již dlouho nevstoupila,
Utrhl jsem svítivě zelenou rostlinku.
VÁLKA S BROUKY
Malinkatý brouček potkal jiného, jehož provázela spousta kamarádů.
Ti kamarádi poslali pro svoje rodiny a příbuzné,
Pospolu pak všichni postavili přenádherný zámek v mohutném ptačím hnízdě.
Přímo na zdi paláce, jež obýval jistý krutovládce.
NE(S)MYSLI
Včera strom přirostl k lžíci,
Cigareta se plížila podél dálnice,
Zásuvka dělala nemravný návrhy,
Bůh mi zadělal sako,