Písmák Epitaf na náhrobku hypochondra: "Já jsem Vám to říkal!"
Vtesal epitaf do kamene, kterému se říká žula, odborníci na slovo vzatí jej nazývají šutrem, odborníci z oboru náhrobkem. I mistr tesař (kameník) se někdy utne, ale hypochondr svoji pravou pravdu umí vždy odhalit, on totiž rozumí, rozpozná, roztodivné symptomy nemocí jsou mu vlastní. Skoro vždy. Pouze hypochondrie reprezentuje jedinou nemoc, o níž hypochondr ví, že ji nemá.
JAKÝ JÁ JSEM FANOUŠEK
„Vo co go. Nejsem žádnej frikulín, mám hold proublém. Psycho. BTW, ta minulá ekšn byla fuckt super.
Polemika s G(g)ramatikou
Já jsem Gramatika učená pravidly a žijící z vědomých nevědomostí celého lidského pokolení. Místo rukou mám slova, místo nohou věty a ty všechny udržuji v dokonalém souznění. Upísmena A rozkvétám jako lilie, na sladkou vydávám se cestu. Písmeno Z se mi stává smrtelnou sokyní.
Vyprávění ze "jmen bajkařů"
Já to tvrdím pořád- začátek začátku bývá koneckonců nejtěžší. Sedíte, čekáte, čekáte, sedíte, lapáte myšlenky a jejich prostřednictvím toužíte čtenářovi něco sdělit, ale ony se drze rozplynou jako vodní pára nad hrncem. Inu, kam ten svět spěje.
V dobách, kdy jsem bývala ještě mladice, se mi pokojně klaněl celičký svět.
A začalo to úplně nevinně...
A začalo to úplně nevinně. A koneckonců lituji, že to vůbec začalo. Ale kdyby nezačalo, mohlo se udát něco horšího, něco daleko horšího. A já bych třeba neměla o čem psát.