Lásko....
Zimní nebe, lásko, podívej.
Jaká bude příští noc.
Bez srdcí a očí si hrej,
já, ty, my máme tu moc.
Komár
Bodl mne komár.
Zabila jsem ho.
Včera když si tu ležel;
bodl tě komár
Láska jak je kolem mne
Mne nemůžeš mít. Napadlo ji, když zpozorovala kluka vtramvaji, jak si ji lačně prohlíží. Jsem drahá milenka. Na mne bys neměl chlapče.
Dívka a Měsíc
Dívka a Měsíc
Vjednom nepěkném městě žila dívka. Měla všechno na co si vzpomněla,milující lidi kolem sebe,spoustu zájmů a možnost si svá přání plnit.
Občas ale měla pochyby,pochyby o sobě,o světě,o lidech. Většinou tomu nevěnovala pozornost, až za jednoho večera pochopila.
Jak to chodí :)
Děvče dospívá,
zhaslo prsty plamen svíčky,
pokoj nalézá,
když sní o důkazech lásky.
Lékař tvé duše
Mohu snad za to já,
že vzduch je těžký, jako před bouří
a tvá duše stojí přede mnou nahá,
jako na pravidelné zdravotní prohlídce.
Testament
Bohyní noci zaslepena,sníš.
venku bezvětří a já jsem u tebe,
od teď navěky jsi žena moje,kříž
z mědi leskne se na tvém těle.
Moje pohádka
Byla jednou jedna princezna.
Do svých let dospěla do krásy těla i duše. Začalo se jí dvořit mnoho nápadníků…ale ona byla stále ještě dětinská a zranitelná.
Jednoho dne potkala potulného trubadura při pohledu na něj princezna pocítila zalíbení snad i lásku.
úryvek z Goetha
Dejme tomu,že mládenec z celé duše miluje dívku,že u ní tráví všechny hodiny dne,že vyplýtvá všechnu sílu a všechno jmění,jen aby ji mohl přes tu chvíli o tom přesvědčit,že se jí cele oddává. A tu by přišel šosák,muž,který má svůj veřejný ouřad,a řekl by mu:"vzácný mladý pane,milovat,to je lidské,ale musíte lidsky milovat. Rozvrhněte si svůj čas,jednu část věnujte své práci a hodinu oddechu své dívce,rozpočítejte své jmění,a co vám přebývá z nejnutnějšího,za to jí sem a tam(jenom ne příliš často) kupte dárek. Třeba k narozeninám,anebo když má svátek atd.
Sněží
Sněží.
Nostalgicky padají vzpomínky vody,
jež stékala z očí mučedníků,
kteří trpíce zakládali si titul "svatý"
Můj nejlepší přítel smutek
Můj nejlepší přítel smutek
Jdu směrem ke kostelu,rozhodla jsem se tam jít sdělit mu své trápení,smutky a špatné skutky,tak jak to lidé dělávají už staletí.
Těžká temná obloha vše jen dokresluje,mraky jsou krásné a já počítám vagóny vlaku suhlím. A najednou jsem si uvědomila,že tyhle temné,smutné zároveň dětské krásy jsem toužila někomu ukázat. Jako holčička jsem snívala o velké lásce,o člověku který bude mnou a já se stanu jím,potom mu budu moct ukázat všechno krásné co znám a co mne těší.