Hodina ČJ v 8. učebně
Ráno vcházím do rozespalé učebny číslo osm. Je osm hodin deset minut. Zavřené bílé dveře mi signalizovali už před třídou, že nemám to štěstí. Učitelka již trůní ve třídě jako trojhlavá saň.
Hrozně mě tlačily boty!
Hrozně mě tlačily boty.
Úsměv. Ta prostá věc co dělá den hezčí mě drží na nohou. Jen úsměv té holky vedle mě.
Černá ovce (,,Hodnota člověka se neměří tím, jak vypadá, ale tím, co dělá.)
Černá ovce
(,,Hodnota člověka se neměří tím, jak vypadá, ale tím, co dělá. “)
Motýl se vznášel po větru, poletoval zkytky na kytku, skoro sezdálo, že se vylíhl vletní dny jen aby mohl užívat tu krásu a svobodu létání. Sedl na strom a hned letěl dolů na orosenou zem. Vábila ho pampeliška žlutě zářící daleko na louce.
Oheň
Oheň
Povídka 1.
Jeho tělo po sprše pokrývaly kapky vody, setřel je ručníkem a vystoupil ze společných sprch. Sprchu už dlouho potřeboval. Oblékl se a šel nahoru na kafe.
Horolezec
Horolezec
Povídka 2.
Krásného nedělního dopoledne v květnu se rozhodl mladý horolezec, že po zimě půjde vyzkoušet své vybavení na nějako skálu. Vyjel nalehko se svým džípem do nedalekého lesa. Auto zaparkoval hned u skály, vytáhllano a další horolezecké vybavení.
Ohnisko požáru
Ohnisko požáru
Povídka 3.
Noční směny na hasičské stanici byly většinou nudné. Muži se dívaly na televizi, jedli chipsy, zapíjeli to kolou nebo kafem. Někteří hráli karty o drobné.