Milenka
Odpoledne šla do kina
Pak když se vrátila
Uvařila polívku . taky sama
Snědla ji skolemjdoucíma
Zdrávas
Kouř vostře modrém vzduchu
zlátne do večera
Jeseň mi pěstí ze soumraku
srdce svírá
Láska
Jako by mi srdce lámali
v kole tohohle nádhernýho světa
nepustila jsem ji
ale ona se mě možná
Neskutečně zářivé
Od rána to lítá ve vzduchu
dneska
šíleně jasný podzim
co se vněm jako korálky
Konečná
Šero propletlo ostřicitřpytícístmívání klesá k nía mezi stébly jejímioživlý prachse s babím létem skláník líbáníslunce utíkáodlítá dál než dřívsrpen unaven uticháa ohni probuzená noc je dýmje pouhá vzpomínkaušitáze stínů létavicve větvích osikšeptavě zatímozval se konce klid.
Nechci to pojmenovávat
Uviděla jsem anděla
břečťanem spoutaného polopadlého
nebe se propadlo abylo oslnivě šedé
a jako blesk jím prolítla píseň podzimní
5, 25, 1 - a taky 3
Včera jsem si byla zasmlouvat vHolešovické tržnici.
A taky pro letní jabka.
Mám ráda tam ten svět, co je tak nějak sám pro sebe, svlastními pravidly a jídlem, co je možná ze psů.
Jeden tam má na Prahu nezvyklé množství soukromí.