Písmák Dům
Dům
Byl to zvláštní dům, který stál v naší ulici. Již na první pohled se mi na něm cosi nezdálo. Vždy, když jsem kolem něho procházel, mne ovanul mrazivý vítr. Zarchitektonického hlediska se jednalo o viktoriánskou stavbu se zdmi z červených cihel.
Naděje v dáli.
Naděje v dáli
Volání těch dálek neznámých
kde nová krása čeká
hlasem tichým mne láká
Prokletá bestie, ať smaží se v pekle!
Prokletá bestie, ať smaží se vpekle.
Když člověk člověka zradí, jako by mu do zad nůž vrazil.
A aby rychle konec jeho byl, ještě s nožem v ráně zakroutil.
To bytost lidská už není, když něco takového bližním svým činí.
Sny půlnoční.
Sny půlnoční
Se soumrakem dne ubývá
a tma nade vším rozprostírá své nekonečné pařáty.
Vše je neúprosně haleno do pláště temnoty,
Plážové lehátko
Plážové lehátko
Už dlouho stojí rozloženo
rozvrzané lehátko ze dřeva,
na pláži zanášeno pískem
Setkání na hřbitově
Setkání na hřbitově
Na setkání na hřbitově už je čas
žil jsem krátce, sám jsem trpěl
to volím za svůj epitaf
Až odejdou Ti!
Až odejdou
Až odejdou Ti
kdož ničí tuto planetu
která živí nás po dlouhá léta
Slova k lidu volaná.
Slova k lidu zvolaná
Slyš lide ta slova, jež zprávu Vám nesou,
Tak přec jich poslouchej
a zamysli se, cos kdy dobrého udělal.
Když jednou se střílelo, pak klíče zas chrastily!
Když jednou se střílelo, pak klíče zas chrastily.
Dávno je již tomu,
kdy vchladné etapě ruské zimy,
ohlášena výstřelem
Odsouzen žít, vyvolen zemřít!
Odsouzen žít, vyvolen zemřít.
Zlobím se na život se všemi jeho takzvanými zázraky.
Prý je to nejcennější věc, co byla člověku dána.
Byl to vskutku danajský dar.
Smrtelná přítomnost zimy.
Smrtelná přítomnost zimy
Ležím-li vtuto chvíli
na chladném lůžku panenské bělosti,
vtento zimní čas,