Písmák Modlitba
Bože, kdyby jsi byl
ano, je tu to "kdyby"
vážně by jsi dopustil
tyhlety markantní chyby.
Tajemství
Pálí mě tajemství na jazyku
Není to tajemství, jen síla zvyku
Je to kus mě, jsem to já celý
Někteří tuší, nikdo neví…
Já vím...
Nemůžu spát, nemůžu jíst
Ze tvých očí je těžké číst
Uhýbáš…
Nad čím asi přemýšlíš.
Pro Alú
Směješ se mým vtipům a úsměv ti fakt sluší
Dopředu víš co ostatní ani netuší
Dáváš mi kousky toho co je jenom tvoje
Tvé chování mě vážně často odzbrojuje
Další blbej den
Už zase někdo srazil tě až na samé dnoMáš se od čeho odrazit, no nejde to tak snadnoTo co teďka prožíváš je jen další blbej denRáno vzbudíš se, řekneš si "Včerejšek čert vem"Nový den - nová šance - na úspěch - na úsměvZase se moc netěš - i dnešek je bez úlevPrudký vzlet a rychlý pád, to prostě patří k soběTak si dávej pozor v týhletý hnusný doběDřív bylo to i horší, ale proč nechtít vícNěkomu stačí málo a někomu nicPatřím do té druhé skupiny a nemám rád škatulkyNechápu proč svět se dělí v lepším na dvě půlkyTy půlky se pak zas dávají dohromadyNe vždy tak jak "má to být", ale to nevadíTo je prostě život, to si nevyberešZáleží jen na tobě, jak se s tim poperešPodej mi prosím pilník, ať nabrousim si drápkya taky trochu jazyk na všechny ty hádkyNa všechny ty hádky, co nás potom mrzíPak se můžem vymlouvat: "To všechno ti druzí".
...doufám
Modlím se za sebe i za tebe zvlášť
Modlím se za to, abych už ve svém srdci necítil zášť
Ublížils, ublížilas i já ublížil
Asi každý znás to znějaké strany také zažil
Střípky
Sbírám střípky štěstí, co hloupostí jsem rozbil
Jsou to kousky lásky, co rád bych znovu slepil
Miliony kousků, nevím jak je složit
Slzy do ubrousků nechávám časem vpít
Smysluplné nesmysly
nesmyslně poskládaná slovaa někomu to dává smysltěžká situace je to pro obakterým smysl unikl.
Smyslně nesmyslná, nesmyslně smyslnáco myslíš, co je lepší. Nevinně vinná, vinně nevinnáa každý jednou zhřeší
Vtipně smutná, smutně vtipnáv každém případě k pláčiNavenek silná, uvnitř slabájen promiň říct nestačí
Křečovitě elegantní potichu křičípomoci se nedovoláblíží se čas, kdy se vzpříčídokáže, co si umanula.
USA
Kapka krve stéká
kulka vhlavě hloubí díru
trpělivost přetéká
dej jim, Bože, sílu
Bílá vrána
Už zas prožívám svá noční ránauž zase se mi nechce spátna mozku sedí mi zas bílá vránaa tomu se dá jenom smátMá bílá vrána žere mě zevnitřnejradši má sebevědomíměl bych mlčet, no nedá mi to neříctuž zase ztrácím vědomí
Ležim na zemi, už jsem v jiném světětělo bylo mi jen přítěžínelze vyjádřit jen v jedné větěže život po životě neběžíNení kam spěchat, snad leda zpátkys tělěm nebylo to zas tak špatnýzapomeneme na všechny hádkya život bude nádherný
Naivně pořád věřim na láskučekám na ni - zatim marněsnad odpoví mi někdo na otázkuproč žijeme tak bezradněŽe cizí chyby nejsou našeodpovím si klidně i bez váspoučit z nich se fakt nedokážusnadno si opět zlámu vaz.
V zámku smutku
V zámku smutku ležíš schoulená čekáš, nikdo nepřichází v zájmu zármutku zůstáváš taková smutná, nevíš co ti schází
Ty to nevíš, já to vím přesně pohlazení, láska, cit ty čekáš dál, díváš se teskně nemáš už dále chuť žít
Osoba blízká je příliš daleko a už nikdy se to nezmění štěstí je také pryč, asi se zaleklo vždyť žít - to je umění.
Hvězda okamžiku
Zašel měsíc, vyšla hvězda, noci chvíli vládlaVyšlo slunce a ta hvězda hodně rychle sláblaSvítila však jako žádná až do dnešní nociSplnila si svůj sen asi, pro ten pocit moci.
Věčný příběh
Odpočívám v trávě, ležím na zádechA přehrávám si v hlavě ten věčný příběhPříběh jedné lásky, co možná se i stalSpletené provázky, povím vám, kdo v něm hrál
V hlavní roli: LÁSKA, a taky NENÁVISTBez nich není o čem psát - nepopsaný listA teď už půjdu k věci. Jak to všechno začalo. Dva pohledy střetly se - ano, stačilo tak málo
Něco tomu předcházelo, vše má svou minulost- jedna blbá hádka - jeden spálený mostLáska jim nový postavila a ten vydrží mnohoPřed svou smrtí řekli si to nejdůležitější slovo
Vzali se však tajně, pak hráli trochu divadlonevyšlo to tak jak chtěli a jejich srdce vychladloCapuleti, Montekové, jedno kteří jsou kteříUdělali velkou chybu - no na lásku už věří.
Bidart
Víš, že je mořský písek strašně jemný. Když ležíš na pláži a pak někam jdeš - písek jde s tebou. I když myslíš, že ne, že už na sobě nemůžeš mít ani zrnko - přesto.
Smrt
Proti mě jde špinavý černý kabáta v něm tělo téměř průhledné"Nová móda. " ptám seKdyž po dechu začneš lapatupadneš, nikdo tě nezvedne- a je to tady zase
Vidim tebe a za tebou postavuchytla tě a táhne tě k zemi"Budeš bojovat. " NebudešJsi jako kapesník hozený do davuušlapaná úplně všemije pozdě, bránit se nemůžeš
Ty ruce, co táhly tě dolů, zmizelyTy vstáváš, tělo však leží dál"Zajímavá podívaná, že. "Ohlížíš se, zmatená voláš: "Příteli.
Sen
Zase mi utekl. stále ho držím za pár vlasůale má je tak dlouhé. už ho skoro nevidím- neumím ho číst
Zase mi utekl. nechal mi tu jen svou krásuten pocit, útržky pouhopouhéuž ho skoro necítim- téměř prázdný list.
Krutý úděl Amorův
Buď od té dobrotybuď mým Pegasemodnes mě ze samotyza mého srdce hlasemna chvíli do nebea pak zas zpátky na zemnezklam mě koníčkudvě křídla schází nám všem
Amora zavolámsnad přiletíten lásku rozdává- jeho prokletínikdy ji nepoznána vlastní kůžisice dvě křídla máale jenom touží
Ref. : Amor křídla má svázaný hlavu bolavou, srdceodraný rozdává, to co by sám chtěl lásku nepozná - má krutý úděl
S křídly i bez křídelje těžké najítkde roste láskakam pro ni zajítnechci ji pošlapatani náhodouchci se o ni staratzalévat živou vodou