Písmák Vánoce přízemně dekadentní
Oni tam chlastaj.
Mně ujel vlak
a autobusu nevznítil se motor.
Tak sedím doma,
Mrtvolný puch písmácký
Nevím jak vám, ale mně přijde poslední dobou Písmák smutný. Sranda vyloženě zmírá na úbytě. Pravda soutěží se o 106, ale moc legrace při tom není.
Poslední diskuse čtyři týdny stará, humorné dílo aby jeden pohledal, dokonce hrozí, že i papouch nám zdegeneruje, když se nebude cvičit v počtech do 10 000.
Čtvero
Čtvero ovčáků
a naše šošovice
v poli stovky stvolů
a kopa exkrementů
Pocta básníkovi
Ó Básníče.
Dík za rešerši,
rozplýváš se nad mými verši,
že mají rytmus, švih i rým,
Doznívání léta
Klidné slunné líné září
Spáleniny zad i tváří
Sedmi moří odér rajský
Gonokok, co umí thajsky
Písmácké POKA-YOKE
Skutečnost, že přítomnost člověka vmoderních výrobních procesech je čím dál tím menší, je všeobecně známou skutečností. Málokdo však ví, že tam, kde člověk ještě takříkajíc vytváří hodnoty, je čím dál tím méně žádoucí i jeho kreativita. Ideální je, pokud takový pracující vůbec nepřemýšlí a pouze koná. A to neplatí jen o dělnících, ale i technicích, manažerech a veškeré té havěti, které se říká servisní personál.
Místo, kam se rád vracíš
Kdo by neznaltohle místo,kam se tak rád vracíš,kde nejenže něco získáš,ale taky tratíš. Pro lehkosta pro úlevuna těle i duchuchvilku klidu v nekonečnémkaždodenním ruchuMůžeš tu číst,meditovatzastavit se v mžikunebo si jen vychutnávatkouzlo okamžiku. Zbavíš se tu různých tlaků,hrozeb od A do ZetTak co, už jsi poznal,že tomísto je tvůjKLOZET.
VODNÍ K
Napsat fejeton na téma VODNÍK bude triviální, řekl jsem si vmomentě, kdy jsem byl před tuto výzvu postaven. Jde o bytost sice notoricky známou, ale zároveň poněkud neuchopitelnou a tím pádem poskytující hodně prostoru kfabulacím, žertům a podobným fejetonistickým obezličkám. Jenže chyba lávky.
Jak se má dušička nořila do vodnické problamatiky hloub a hloub, zjišťovala víc a víc, jak neoriginální téma se snaží uchopit.
Na hranici sil
U Hranice sil
Pohraničník žil
Neměl psa ni kulomet
Služba tam však není med
Ochmýřená
Do chřípí mi míří
tvoje zlaté chmýří
a já v tobě ponořen
dumám o tom, kolik žen
Kolbenkář
Má báseň je prý slátaninanapsal mi tuhle jeden tam, kam denodenně mnoho procentze svého já všem rozkrývám. Že je to nuda, hnůj a klišéten nabob tupý drsně dělnevida, že je ve mně denně látka na tucet skvělých děl. Jen člověk ducha zemdleléhonenajde to, co hledat mánevidí krásno, něhy, tooouhyjimiž jen kypí díla má. Však příliš slabou kartou sází, já zvítězím tu stůj co stůjZamořím díly databáziA CELÝ PÍSMÁK BUDE MŮJ.
Máňa
Ty jsi Máňo strašně blbá,
jak ty naše troky.
Nechápu, proč s Tebou chrápu
hnedle čtyři roky.
Outsider pablues
Zpod víček váček na slzičky
Zavlažuje tvá líčka
A mlží pohled na tu scénu
Vníž ON si jinou hýčká
Klasikům
Jen pohleďte.
Na spolek elit
Pseudointelektuálních jelit
Na postmoderní dav.
Pocta veleduchovi
I.
Jsou přišedší a odšedší
podobni štěnici či vši,
jsou hrdinové stálí.
Mým básníkům!
K bezvědomí sladce opitPegasových hlukem kopyttepu verše, kalím rýmy. Zde jsem šťasten, mezi svýmiPovznesen jsa nade všemivzdálen peklu, vzdálen zemina Olympu, na Řípuvzrušen patřím na pípu,ze které se řine proudemsíla, která každým oudem,každým duše záhybemprudkým zmítá pohybemHle, toť ryzí poezie,která bytím celým žijeverše síly nevšedníjež noc v světlo rozední.
Tohle že je podzimní neděle?
Mám souseda. A ten soused dneska po obědě povídá, že jezdil celý léto dávat dohromady nějaký zbytky starý rozbořený vesnice, kostel a hřbitov a že když je tak hezky , tak ať se tam zajedeme podívat. Hezky. , povídám.