Písmák Ztracený sen.
Ač dral jsem se trním,
nakonec neuspěl jsem ve své snaze.
Ať tedy stará láska táhne do pekel věčných,
kde shoří na prach a zrodí se jinde zase.
Bolest!!!
Ty, světe, Ty zrůdný, světský zplozenče,
nemám ani sílu to Tvé jméno vyslovit,
jen na Tebe pomyslím
a hořkneš mi v ústech.
Láska
Hledám stále, co není klam,
to z písní a pohádek já znám.
Hledám ten vánek, v bezvětří vlá,
i jeho sestru, jež je tak zlá.
Vyznání nehynnosti
Když jsem vtemně chladné noci zcela sám,
a pomyslím jen krátce na tebe,
země se mi pod nohama začne třást,
a já vznesu se, letím ktobě, letím do nebe.
Nejistota dalších dnů
Už nechci se bát,
jestli budeme spolu snad.
Nechci prázdně Vám psát,
Marně chválit každý Váš klad.
Láska, snad i výčitky?
Já stále s tebou jsem,
ať tady, či ve snech jen.
Má ústa se již nesmějí,
jen po tobě toužebně vzdychají.
Lásce mojí snové
Odpusť mi, že se Tě ptám,
kde jaro je, kde je tvůj král.
On snad nechce Tě tak jako já.
Já jedinou bych Tě za všechny bral.