OTROK
Jsem svázaný,
jsem spoutaný systémem,
jsem spoutaný stěnami,
uvězněný za zdmi,
JSEM ŘEKA
Až odpoutáš od břehu loď
od dubového kůlu
ze břehu vedeš ji správně
Při prvních peřejích
SRDCE
Srdce mi vyjmuli
vylili krev
s pískem a kamením
mi ho vrátili zpět
KRAJINA
MRAZIVOU KRAJINOU
MYŠLENKY POPLYNOU
RUKOU MOU V TVÉ RUCE
POCITŮ MILION A TUCET
LOĎ
Až odpoutáš od břehu loď
od dubového kůlu
ze břehu vedeš ji správně
při prvních peřejích
OFÉLIE 2002
do těla se cpe divná černá nicota. Ofélie se už nikdy neprobudí. byla jen ve mě
stokrát ji políbím než zmizí
v nekonečnu
pak se nikdy nedovím
SMRTI
Pojď ke mě pojď
má studená milá.
Nemám již strachu
bys sebezlejší byla.
LÉTO
Mandle zalité v medu
olizuju si prsty
jako kocour po probdělé noci
Nohy studené jak z ledu
PRACH
Básník s tím vědomím
pomíjivosti sebe
s vírou v koloběh bytí
Vpisuje mezi linky
BARVY
Všechny barvy hudby,
všechny barvy světa,
rozezníme každý kus.
Žíly naplníme vibracemi.
MUŽI
Muži prodají ženy,
upíší děti peklu.
Peníze opláchnou vodou,
krev omyjí z rukou.
ZMATEK
Je mezi námi,
ale není jedním z nás.
Pozvedni oči
dívej se k severu.
KUSY SRDCE
Jsme kusy tvýho srdce
Jsme rány tvýho těla
Jsme cena tvojí touhy
Jsme to co kdys' chtěl dělat
CESTA
Otevři oči abys
viděl až za horizont
tam kde se voda s cestou
sbíhá a stromy listy
DO TMY
Rozpustím se do tmy
jenom střípky touhy
zbydou ze mě vím
Rozpustím se do tmy
PROUD
Stačí mi cítit
hlínu mezi prsty
Stačí mi cítit
jak hřeje slunce
ZEMĚ
Bezmocné přihlížení na destrukci a ničení této země
Nechuť vymýšlet lepší konstrukci pochopit pravidla země
Sledování nezájmu a neochoty cokoli měnit nebo udělat
Nechceme se probouzet do nicoty je třeba naoplátku dávat a dělat
VZKAZ BÁSNÍŘCE
píšeš tak krásně, tak moc je mi to blízko. až chce se mi rozříznout si zápěstía pověsit se za šlachy na kandelábr na náměstí,jen aby maloměstský paštiky viděli, že žijeme. Tak krásně píšeš, jako by jsi mi pustila žiloua všechnu náplň z žil vypsala mezi řádky.
2000 WAT
Znám tvoje touhy v igelitu zatavený110 palců, 2000 watůdoživotní zárukaTA SE TĚ NetýkáBarvu červenou kolo navícRádio se slevou zbraně který uměj zabítAntén víc taky signálů tisk na rub, tisk na líc Svět je můj. Matky od rodin nebo otec tvůj děti vyměním jsem děvka jsem hnůjJenom víc násilí ještě víc nákupů zboží se nemění jsi jenom nic jsi maso navíc.
ŠPATNÝ / 1996
To v nás se skrývá pláč a žal všechny vaše pročV nás se zrodil každý krutý král a všechna slova: Skoč. To v nás se rodí všechny chyby každé zlo a beznadějV nás je vaše nesplněné kdyby i to co tyran dělá nejraději. To my jsme vaše špatné já šílenství a posedlost my jsme hnusní jak se dá jsme i vaše bezradnostTo my jsme vaše jedovatá slova temno, stud a chlad my jsme místo kam se schová . váš nečekaný pádAno, my zabíjíme vaše pocity jen tím, že mladý jsme a pak až budeme dost sytý tak se opět vrátíme.
T & J
Nemiluji tě jako první den ale víc a víc s těmi létyPo malých krůčcích jistím se že jsi ta praváSe všemi pády se všemi vzletyNecítím vášeň jako první den místo žáru, teplo zázemí a krbuPo všech těch zásecích abych zjistil že nehledám ohebný topol ale upřímnou vrbuNebude každý den jako ten první přibudou kila a přibudou vrásky ale každý den s tebou věř mi, je z upřímné lásky.
STROJ
Jsem šicí strojkulaté osudí osuduJsem zlosti zdrojnejsem tu ani nebuduJsem šedý stínOšlapán Okopán NicDo duše vetknutý klínŽádného rubu lícČerného černa černoNechtěně nastálá nulaZbytečně vyteklé bělmoDehet Prach SmůlaMizivá naděje mociUkrutný mrazu hladSlimáci Žáby MlociBezpáteřní hadVůně zápachů zvratkyKulky díra, KrevPotíže Zlost ZmatkyZbytečný Zoufalý Běh.
VÁHA
já váha váhámse všemi pády a vzletyberu a zase dáváms dalšími létyvidím tvé jasné očipohyby růžových rtůněkdy bych skočilty jsi ale přeci tutma mi tě skrývávítr bere prameny vlasůi tak si obraz vrývámdo všech jasných dnů.
TAK
Jsi jako nebejsi jako sluncebýt kousek tebepřeji si vroucněNeptej se jakprostě já nevímmá se to státtřeba to změnímZtrácím se v toběv nádherném úsměvuto co jsi pro mneteď klidně přeženuPrincezna z pohádkyta vzácná květinaZ kouzelné zahrádkynejdražší bylinaPři pohledu do tvých očíjsem se náhlepropadal do hebkého sametua měl pocit, že ty jsi tu. Že dívám se co oči mi stačía dech se krátí,a všechno se točí,a tisíce voltů ve vzduchu. a sotva dýchám, popadám dech,jako bych do tmy spadl po zádech. Vždyť nejsem ten princ,já nejsem nic.
SAMETE
Nádherné hedvábíhebounký sametesrovám tě s hvězdamis tím nejůžasnějšímna této planetě.
LÍBÁM
Líbám vyprahlé rty matičky zeměLíbám rudé Rty všech krásných KurtizánLíbám všechny co utekli a už se nevrátíLíbám ledové Sklo zmrzlé Rety damLíbám všem rudé ruce a jsem SÁMLíbám Vás a jsem sám. Líbám všechny dobrý džezový hudebníkyLíbám zmazaný Nohy bláznivejm GéniůmLíbám potajmu Stromy snad věřím v MagiiLíbám zrezlá zábradlí možná pro tu chuť krveLíbám pomazané hlavy i když mazané Bůh ví čímLíbám všechny cizí ač Nevím odkud jsouLíbám a líbám až zemřu z toho líbáníLíbám vše a všechno.
SNY
každý kousek líbámvšechna horká místatěla o kterém snívámtím si buď jistaprsty přikrývám rtyjen tiše horký sneto horko to jsi typrosím líbej i ty mne.
BLÍŽ
Rád bych se přiblížilMéně než na dva metryChtěl co nejvíc blížAž na malé milimetryBýt blízko tak mocAž cítím tvůj tepJak hoří ti rtyTouhu všech letTéměř se dotýkatDělí nás setinyZtratit se v očíchTen pohled jedinýBýt blíž ti vícJiž prsty mi probíjíDech z plných plicTen vzduch mě teď zabíjOtročím pro tebeMá slastná touhoTobě můj pocite. Už dělám to dlouho .
SOBOTA 25.ČERVEN 2005
Vím že s největší pravděpodobností nevynaleznu stroj časuVím že se nikdy nedozvím odpověď na otázku CO KDYBY. Vím že se asi nedozvím co bude v roce 12005Vím že jsem jen malým okamžikem vesmíruVím že věci jsou pomíjivé a nejsou důležitéVím že některé lidi miluji a jiné nemám rádVím že není nikdo na světě koho bych doopravdy nenávidělVím že jednou zemřu i všichni moji blízcíVím že je v mé moci změnít sám sebeVím že je v moci jednoho člověka změnit celý světVím vše a nevím nic.
TMA
Tma se vpíjí do mých očíúnava dne mi láme kostiV rudé krvi prsty smočímbych se bolesti sprostilA dál utíkám temnou tmouzávrať stíhá smysly méTy světlo připlazím se za teboujak červy k nové mrtvoleA dál tě vzívám ty má úžasnákamenné ruce k nebi pnuKdy skončí cesta útrpnábych od tebe se nepohnul.
ROZVRKOČENÁ BÁSEŇ; Ó SKOL DRAVÉ KVĚTENY
Jsem ten který tě milujeJsem pilník co mříže pilujeMříže tvých křehkých nitíKončím však v omamné sítiZdalipak unesu tu onu úlohuKlestit ti cestu ku HlohuBy síť nepomotala i tebeJe prostě třeba věřit v nebe i sebeAjA už nás květena chvátíVšak paže mé jí on skol hatíA pádíme pádem ku onomu keřiMusíme rychle Oj než se zšeříZnaveni padáme tvářemi v hlínuDýcháme chráněni v hlohovém stínuDlaněmi zkoumám tvé zdravíHledíme na sebe a tu jsme dravíLačně se jímáme druhého jímatiV objetí chráněni můžeme dřímatiDobře to dopadlo tak jako jindyTěším se až opět budu tahat nás z bryndy.
2002
Až vypláču moře slz přijde úsvit a já uvidím že nic není senPak se to moře promění v touhu po někom kdo je nedosažitelný.
HLADOVÉ CHTĚNÍ
Ó já tě miluji ty krásná máMiluji s lehkostí samozřejmouAch já zmatený vzívám tvé vnadytoužím po horoucích polibcích noc za nocí noc co nocChtivě se mozek kroutí by vypotilpředstavy horoucí o tvém sladkém těleVzívám je . jiskří mi v očíchz tvých sametových a bujných ňaderVyprahlé rty mých úst touží a toužípo tvé pokožce rozevřených chlípně stehenMé údy a smysly touží trpí z té touhy po každémano každém milimetru tebeA bezvládné rty nedokážou noc co noc oslovit těI když myšlenkami křičímVyrývat do tvých citů hluboké rýhy vášně mé k toběÓ jak touží tělo mé po tom tvémjak moc se chlípně touží potit a vzpínatproti tvémuChce tolik moc jako moc je je vteřin které naše tělavedle sebe strávila jen v tichém odpočinkuAch Ano Tolik moc mé smysly prahnou po toběLáska veškerá je již dána na odiv . veškeré cityTeď ale mnohem víc Tebechce moje jáMnohem více Tebemnohem více milimetrů tvého těla Chci já.