snob
Snob jak vlezlý svrab
bez původu mění se v smrad
páchne do všech míst
kde království mamonu jest .
brána temnoty
Duše krvácí z prázdnoty
již otevírají se dvěře nicoty
teskné víly zdraví nás na pozdrav
kolemjdoucí však neslyší jejich žal
Co je to za region ?
Co jsme to za národ.
Pořád na "Prahu" a nemáme domov.
tvořit
Měli bychom tvořit
ne ten svět bořit
měli bychom svět stavět
ne ten svět ničit
exodus
člověka jeho exodus
odchází a schází do neznáma
cesta je všem jasná
kudy dál a kam
"vánoční"
Den beznadějí bezotevřených hledí
v bezohledném pochodu pouští
jen sámi sobě namítáme
chůzí po domech bezduchých
divadlo
Oknem díváš se ven
divadlo již oponu si stáhlo
herci masky odložili do šantánu
a uvadečka uvedla nás dál
politik
deprivant a deviant
volí pravdu lásku
a dobrou zprávu skrze média
že prý jereferendum navěky
člověk člověku není člověkem
Staráme se o své
v tom to vězí
jedem ve vlaku do nesnází
a o všem víme své
v noci den
někdo žije ve dne jako by byla noc
a někdo žije v noci jako by byl den
a někdo se neprobudí nikdy
ani z rána ani z noci
ráj
Kdo by si nepřál ráj na zemi
to je jen zdánlivé zdání
to lidské srdce je ten ráj
co hledá každý z nás
kroky nikam
Podzim se již blíží
tvoje kroky tvé nohy
na plosce boty
cití již spadané listí
domov
Jen tak běží den za dnem
nocí za nocí
běžím a křičím za jakousi pomocí
zdá se mi, že hlas se mi ztrácí
časový pohled
Jeden den a jedna noc
už není tmavá půlnoc
věříme ve vyšší moc
voláme každého o pomoc
sedm let
Sedm let bohatých
sedm let chudých
jakto se vše vrací
tami zpátky
smrt
Jaké je to setkání
když oněj žádásmrt
jaký je to život
kdyžje krácen
jak milovat tento svět ?
jak milovat tento svět .
Proč srdce mít .
Jaká lehkost nám pomůže .
jaká myšlenka svět zachrání .
moře
Nevím, jak bych odpověděl Bohu
nemám pro něj odpověd
Ptáte se mi, jestli má pro něj otázku
Tak já Vám říkám ,že mám
Přirozenost
Pomsta patří bohu,
jak říká všemohoucí
kdo má právo se na to ptát
Proč však zloba lidí zde a i tam
100
100 let žiješ a 100 dní umíráš
100x si přeješ
100x se mylíš
nevíš co jseš
bytí
Jaký má smysl našeho bytí
v naší době otevřených hranic
hranic bez zábrany
Ne není srdce bez moudrosti
něha
Kdy probudí se naše duše
ze svého tajemného stínu
při zatmění slunce a měsíce
kdo jí dá sílu
vítěz
vrchnost není vrchnost
svrchovanost se nosí
jak na zlatém podnose
nemám rád zlato
žít či přežít
Je možné vidět
a oči mít zavřený
je možné cítit
a srdce nemít uvnitř
bez naděj
život je takový jaký byl stvořen
a proto se ptám proč
bolesti a lítosti
je moc ba přílíš
večer
Měsíc si rozbalil svůj svit
co koupil jej za groš od slunečné planety
a ty díváš se na slunce z Marsu
na zem se svit paprsku je máloodráží
v půlnočním světle lampy
v půlnočním světle lampy
sedíš a díváš se před sebe
kam si svůj čas zahodil .
na okraji cesty najdeš křižovatku
La rambla
Katalánská La Rambla na břehu středozemního moře
jak daleko je od domova,
jak daleko je od pražské Kampy
den je tam noc a noc den
to se nezacelí
Kam dojdou kroky mé
na boso s jehlou v patě
podpatek mě propichuje
zkze patu do těla, do srdce
mlžné ráno
V mlžém oparu ranního dne
slunce schovalo se za baldachýn
nemá již horkou sílu
aby běh čas obrátilo zpátky
moc, nemoc a sen
Cílem je post
místo nahoře
tam mezi ty pány.
jít udolím se Ti přece
plevy a struktury
Hnát se mezi plevy
do řádku nechat svoji duši založit
podčíslem grandzero
na zem, kde spočívají sousedé
poltik
Co je doba ledová.
Času máme tolik a tolik
a není pravda jednou řečená
na místě zůstal jen politik
chtěl bych....
Lidské stvoření
jaké pak to je koření
z čeho vzniklo
co chutná po falši a lži
podzimní král
Král podzimu
mlhy dává poddaným
trochu deště
z toho zimořivého rána
co bych měl vidět
Co v životě chci .
To není vidět.
Tak proč jsem tak slepý
nevidím
páteční pocit
únava a slabost
je pátek
stav beztíže
opojení se však nedostavuje
podzimní
Podzimní den
na scénu se vrací
jeho čas opět přichází
jako každý rok
týnské paní
Je čtyři ráno
nebo víc či míň
ja už nevím kolik je
hodiny orloje odbily zase nějakou
páteční ráno
Déšť probouzí páteční den
ničí nám spánek
budí naší mysl
Už je ráno
spal bych ještě...
Spal bych ještě
minutu, hodinu
z postele bych nevylez
třeba celý den
sluneční soustava
Nevím, v jaké meziplanetární soustavě jsem
ale jsem si jist, že ta naše to není
chtěl bych překonat hranice sluneční soustavy
ale sluneční rok je pro mě příliš dlouhý
slepota
Sedím a jen se dívám
nic nevidím
netuším
Stojím a jen se dívám,
bez názvu
Komu máš dát lásku
člověku novověku
to nejde, to nelze
Pít a pak se opít
orel, co nikam neuletěl
Jako orel krouží nad zemí
nemůže si místo najít
chtěl by, chtěl
bolesti má v křídlech
rozpory
Topím se, ale jsem nad hladinou
dýchám, ale jsem ve vzduchoprázdnu
Vidím, že nevidím
pochybuji, ale nemyslím
informační problém
Problém informací
když máte dobrou paměť, tak máte schopnost zapamatovat si skoro vše
sice často nevíte, o co běží a jaký to má mít smysl,
smysl zapamatované informace, naučného sdělení, poučky, knih, básní, písní atd.
akční život
Život je jak akční film,
jen mu chybí akční hrdina,
který by zachránil duši a srdce
když se blíží jeho soudná hodina
rozhovor života a smrti
ŽIVOT :
Milujeme život
Já, ty i Vy a všichni
Proto bych šel za smrtkou
antická
Antická
O co se může člověk opřít,
Říká stařík Parmenides
Dnes či zítra berlu pod své tělo
zoufat nebo doufat
Težko jde zoufat a současně doufat
a tak jedno následuje druhé
jak řeka ztratila své břehy
tvé sny odnesly cizí bozi
hvězdný malíř
malíř maluje si na plátno
slunce co den za dnem mu utíká
beží seč jej nikdy nestihne
ztratil se totiž ve vesmírné hlubině
noční snové myšlenky
Jak droga tvého polibku
mě omámí tvé objetí
závislost na touze
soužím se pouze
poklona genu
Lidské pokolení na tisíce let
klaní se a prosí o poklonu
z jakého, že to jsem rodu
ne víc než zvířecího klonu
pomátnutí
Bolí nás záda
a páteř není pateří
je to zlý a občas takydivný
nikdo neví, co je zdání
lístek na stromu
Lidské pokolení již nelení
málo toho dobra koná
kraje vyplení a shrábne i ten lístek
z koruny stromu na konci propasti
píši nebo nepíši
Někdo píše toto
a ten druhý proto
a já píši jen tak
nevím ani jak
cesta do kráteru
Cesta bez mostu do divočiny
do řeky bez břehu
jak bys řek
nepřekročím krokodýlí hřbet
asimilovat
Jak slečno jste krásná
cizinka sluncem namalovaná
ja chtěl bych Vás pomilovat
možná se budem asi milovat
modlitba naší doby
Modlím se za naše žití
ve světě hyen, zrůd, kurev a sviní
líných lidských bytostí
zlobou nasáklou sladkost úsměvu
volný pád
V kůži beránční
s maskou kůzlátka
našlo se Ti zalíbení
v zabíjení lidskosti
ahasver
Vracet se tmou
s Ahasverovou podobou
a vracet se dnem
projít si černou nocí
rozcestí
Vdechu alkoholického výparu
potkal jsem někoho v baru
navzdory a bez vzoru
bez časového posunu
nevím
Nevím, kde je začátek,ale na konec jsem se již dostalnevím, kde je směr,ale na cestu jsem se již vydalnevím, kde je srdce,ale vím, že stále bijenevím, kde jsem,ale po zemi stále chodímnevím, ale stále jsemi když nevím, kdo vlastně jsem.
láska
Láska k člověkujedna velká otázkamiluje jen sebea je to vlastně sázkavýhra je nejistájak velká je ta láska slova jsou zbytečnávždyť je to jen sebeláska.
nemocná dívka
Malá krásná dívka jak malá mořská vílase srdcem, citem a něhouse zákeřnou chorobou na lůžku nemocničním tak dlouho ležíjak roky co kolem ní bloudíjak vnímá svoje krokyjak slyší svůj dech jak přeje si zázrak z nebespohledem vzhůru a ještě dálvěří, že čas je její nadějívěčnostíProč osud jí nepřálkdyž krásu člověčí má na rozdánísrdce velké a jemnéco pohladit umíkolik lidí je jako onata spanilá dívkaco svůj osud v rukou nemásnad se rána Jobovarozplyne jak tma nad severním pólemstrach, zima a úzkostať se vytratí a zmizíjednou a pro vždy, navždyať zase všední krásy dennína dlouhé roky jí život vynahradívěří, že život je nadějíjejí věčností.
slovo proroka
Bytí a existenceslova lehce svobodnánáhodně jakási proměnnáTo Sartrova slovaZdáním jsme tadyvím a tuším kam vlastně jdemeto volba zcela náhodnáSměr tam i semkudy dál na stezce na cestě na dálnici životato jsou slova proroka.
ráno
Takový normální den. Ráno, to šílené ráno. A zrovna Vy musíte vstát zpostele tak jako já. Ale spousta jiných nemusí a ani nechce.
nemoc
Nemocná nemoc
zajisté nechtěla moc
kdo by jí chtěl pomoc
když kolem je noc.
Poutník z Nazaretu
V minulosti roků dávnýchchodil po světě poutníkz rodu Abraháma, Jákoba a Izákaz domu naděje z Nazaretu do Jeruzalémacestu měl dlouhounavěky a časů té dobyukovala se víraže láska je jedinána kříži možná záchrana.
víra
Polibek krásné ženěkterá ženou jelaskavostí plnanad míru a v smírupotkám ji ve vesmíruna dobu neurčitouna smlouvu věčnouvěřit se má vírousrdcem i hlavou.
světové strany
Jaký směr má loď mítkdyž v plachtách není vítrazimut míří na severa tvé kroky na jihměl bys jít na západa nenechat se východem zlákat.
Ještě je tu naděje
Ještě je tu nadějechvíle chvilku minena vzdor času věčnému posunu Někam se snad dostanune však cestou postarunavštívím bránu kostela a na oltáři začnu znovaMyslím věřím doufámže den bude pochválenJežíšem i Mojžíšemna věky věkůkaždým naším dnemkdo bude asi spasen .
Tulipán
TulipánCo je to tulipán . To je pán, který se rád tulí.
noc
Nemohu spátdívám se dolů do ulica přitom závidím lucerně její zářchtěl bych svitem nocíspát a jen spátspát pod stínem světlav noci beze světlanevidět svou vlastní tvář.
Ze středověku
Lukrecia Borgia v etruských horáchv žalu si píše psaní,že v životě je právě onata nejnešťastnějšíProcházkou po starých Hradčanechzpívá si víla v okovechpísničku středověkuv sobotním podvečeruNa schodech zámeckýchve světle lucernyze žlutého neónulíbal bych rty dámykrásné Lukrécii.
jak vznikla kampa
V noci za světla lampypohlédla mi děva do tvářeptám se jí kamona mi řekla paa tak vznikla kampa.
V starém přístavu
Starý přístav Vioux Portmístem, kdy hrabě Monte christozaveden byl do černoty a podlostinadčasové a přec do kobky na létado místa, kde jen rozmlouval s bohemjakým právemuvězněn jsem v d´iF ,v místě pravém láskyPak přístavním molu potkám marokánkutváří zasmušile, že na mne ani nepohlédnetak kolem projdu a jen řeknu bonjourona se otočí a jen tak se dívámřekne : chlapče nemáš nějakého mokuPak marokánka spustí francouzskyslova lovím ze slovníkunestíhámnechytám slovo ani rybuNemám lod´ani pruttak ji chytám za slovonechytla se Chtěl jsem ji říctže Marseille je krásnáa ona takéa tak zpátky do moře tam jsou rybyloví si trakaře a mořské úhoře.
vlny u marseille
vlnka za vlnou mě budí
Probírám se k světu sluncemna oblozem jsem mokrý a soli přesicený
prošel jsem k bráně a svoje srdce otevřítNebyla to vlnka ale vlna tsunamismetla mě vše co byloto nové ještě není na slunečné plážiřekl anděl: já to vzkážitřeba zítra nebo dnesna vlnkách se znova poneseš.
existence
Slovem jsi zapomenut a slovem jsi zničen
jak lehce se Vám to mluví
na konci cesty
směje se Ti
naskok
Mám na tebou náskoknejsem ničím a nikoho poskokemláska není krok do neznámaje to osoba známátak proč tak zaskočená je ona dívka neohroženátebe přejdem krokemmoře mě zalije příbojemsnad neskončíme prvním rokem. rychlým skokem.
V baru - bluess
V baru v zakouřeném tónuslyším hlasy zpěvuna mém pivě zatím pěna lehce klesápíseň starou jak zapomenutý amplionposlouchá jen jedna marionetasláva bez leskukoncert pro nikohov sále je vyprodánonikdo tu neslyšíi když hraje Ticho svéšarm by byl melodiía hudba vzácnou orchidejídojde někdy k potlesku.
v národní kavarně
V kavárně národní není již místamálo židlí a křeselve stylu secese či biedermaierskončila ta doba starých dobrých řemeselBlues, jazz a swing bez posluchačůpotlesku se nedočkánoviny na příč laptopua káva z kelímkune rosenthal či míšeňa kde je vášeň. Na přednesu tématu u stolunení umění či ženajen vedle u stolu dva rozebírají hodnotu eura kavárna bez umění cafe virtuálníCafehybernie a kybernetická zkázadošla nám další zakázkatradice již není nutnáminulost nám připomene klikem na nootbooku myšívýkonnost se tak zvýší.
marseiile
Marseille od pevnosti d´if až po Notre Dame del Garda je prosluněná krásná zahradaKolem vzduch je přesycen teplem a klidemolivou i bílým vínemS povděkem se projdu městem, místem i časem na příč staletými dobrými i špatnýmiZjišťující rány morové i válečnéale i krásné pany marseillskéjak na pobřěží moře si jen taktančí tanec a vánek je zahalujedo oparu solného mořePřístavem je Marseillekde je přistánína pláži či na soušipotkám tady krásku z planety venušiny.
vítr a déšť
Déšť si padá z nebejak mraky po obloze letí tam i zpátkyzbyla tam ve slunci duhave světle barev mění se oblohaCo přinese vítrkam lístek ze stromu letí sisíla noci ve stínu sluncelaskavá je jen láskaBičuje nás příval kapek deštějak se rychle blesku vyvarujekde hledat přístřešíkdyž blesk stromu nás zbavujeČisté je nebebouřka vše i lásku bezelstnou bleskem navždy jak nožem přetne.
co se děje
K čemu nadějekdyž se nic nedějeco na viněkdyž nejsem sviněCo naplatmám jen svůj platk tomu ještě svůj nápadkde, že jsem to upaddo konce začátkučtu si to od počátkuod konce a začátkuchtěl bych říkatmiluji a to si malujivečer s ženou bez polibkuto je konec bez začátkukde že je konec a kde počátekchybí tomu prožitek a a to není přežitek líbáááám tě jen tak ve snuvedle tebe jak virtuální realitulíbám noční stoleka tomu kraásný konec.
čas
Obrátím řeky proudv jeho vlnkách u pramene v touháchčekám jen na tebeČasu je málojen tak si plynemalá a velká ručičkaprohání se do kolapřijde ta moje touha .
pluji
Kam loď dopluje
do obzorumoře
na okraj horizontu
bez vesla bez azimutu
co kdyby
Jen tak žiji
a na co se ptám
šeptám si kdyby
Jen jdu ulicí
kam jít
Je dvanáct pryč
hodiny si už svoje skončily
času nám zas ubraly
Kam jít, je dvanáct
tak
Bez lásky není stezky
bez srdce není něhy
Sloven zahřát nedokážeš
za pětník si ji nekoupíš
hlupákem nebo einsteinem
Hlupák si myslí smyslně přemýšlíže einsteinem býtije snadné a prostéV závitech mozkunechal si stovkuv baru pak vypráví vše zná a vše ví Takových jsou mrakymyšlenky jim zmoklyco však s nimis divnými hosty.
z lásky ?
Z lásky . Lásku bych si přálna ledu sklenky whiskybych ji roztál na ledové kouskyz tepla ráje přenese je citmilovat je pocit, co si počítMilovat do morku srdcebez obalu a bez schránkyto jsou moje otázkymalovat ji obrázkytřeba i z lásky.
řeka....
Jak lásku na mostě
řekou snů ubírám se
tak dívky spanilé
na cestu optám se
romantik
romantikJak má být člověk romantikkdyž všude je kolem tolik kliknavštívím v centru starý antikschovám oka mžika objevím butikza cenu dvouprodám starý trik.
konzumuji....
Hniju, žiju konzumujitwistra s frityprosím oblohua k tomu přílohuza dvě eura korunyCo budu dělatAsi půjdu do sushiza japonské jenys rubly a dolary.
naše součastnost za 500
KFC nebo ČEZtam raději nelezzas mi svitlo světlonáboj jiskra i výbojhlavně že mám na toZe senátu do seriáluv pojišťovně štěstíza korunu VKVPustím novu, přepnu primunabažím se dalšího dílupustím debil a zvoní mi mobilDobrý den co potřebujeteJá taky.
u mekáče Mc Donalda
U mekáče
Slečna od mekáče
nabídla mi dva hambáče
že prý jsou levný
myslím nebo pochybuji ?
"Myslím tedy jsem" - slovy klasika, ale nebylo to jinak. "Pochybuji, tedy jsem "To je lepší. Myslí totiž každý. Pochybnost ta je cennější.
den
" Jen pro ten dnešní den má smysl žít. "
A co zítra . Má smysl anebo jen žít.
Budou Vánoce...
Vánoce
Čas se blíží a budou tu opět Vánoce.
Přijdou a zas rychle odejdou do času a do památníku.
Věnování od Ježíška vmoderní podobě. Jak ten by plakal vdobě inovací reklam a poutavých vyzvání ke šťastnému žití z marnosti.
Nemoc a zdraví
Nemoc a zdraví
Je Vám něco málo přes třicet let, nejlepší to léta.
Úspěch, mladí a podobné slova lze pro ten čas použít. Jste-li úspěšní ( co je to úspěšný . ), pak jen za jedné podmínky.
Krkonoše
Krkonoše
To je krásné místo.
Místo, kdesi tam. Tam vČesku, na mapě, na severu. Na mapě Světa, tam i někde, blízko, na mapě „té Velké a nyní již „spojené Evropy.
V krčmě
V krčmě
Vkrčmě a všenku
Na víno či kořalku
Čekám na trochu drinku
definice lásky
Definice lásky"Láska je divná srdeční arytmie, kterou nelze vyléčit ani tou nejlepší defibrilací".
postoj
Postoj"Když se podívám na ženu, tak mám pocit, že bych měl ležet. Ale když ležím, tak mám pocit, že bych měl stát".
láska na oprátce
Láska na oprátce
Jak láska na oprátce
dívám se na kříž jen tak krátce
na zastávce přece