Vír ve větru
Jde po chodníku se sluchátky na uších a vůbec se nerozhlíží kolem sebe. Její asymetricky střižené vlasy hnědé barvy se trochu pohybují, když si snimi jen tak pohrávám. Zpoza brýlí se skelným pohledem modrých očí dívá před sebe, ale je jasné, že myslí na něco úplně jiného. Chtěl bych ji celou obejmout, ale jen slyším její zrychlený dech.
Černobílý svět
Nikde nic.
Všude pusto a děsivě prázdno.
Kam jít. Kam se vydat, když můžu jít kamkoliv a přitom není kam jít.
Somneis
Vlak zrovna před mýma očima odjíždí a já jsem se poprvé vživotě setkal spřesností u Českých drah, zrovna dnes. Neskutečné. Běžel jsem sem přes celé město a teď tu stojím zpocený před půlnocí a další vlak mi pojede až ráno. Provlhlé červené tričko, které jsem si včera koupil u Vietnamců, se mi nepříjemně lepí na tělo, a když rozepínám černou bundu, zjišťuju, že jeho barva se přesunula na mně.