Potkal jsem tě poprvé pod rozkvetlým kaštanem
Potkal jsem tě poprvé pod rozkvetlým kaštanem
ležela jsi v trávě a četla
četla pozorně -
asi něco poučného
Srdce, duše, tělo
Přečtu si Šrámkův Splav
a pobrečím na polštáři
smutek již stihl mnoho hlav
smutek a slova, samotáři
Škrabošky přetvářky
Ženu, jíž uvnitř jsi
tu miluji
když ty se stále schováváš
mé srdce pak trháš na kusy
Loďařská
Tiše vrčí lodní šroub,
a já kroutím šroubky, houp.
Ztroskotali jsme.
Jarní ráj
Zlatavá mračna
chystají se k odchodu
večeře lačná
slunce jde za horu.
Klasy krásy
Planá slova ve tmě, sžírají se ve mně. Co já s nimi. Vítr všivý. Kde jsou ty klasy krás.
Reklamní básnička pro firmu Apple
Stojíme dva nad propastí, a tak mám chuť vrazit ti pěstí. Pěstí pěkně pod oko, sletíš jako jablko.
Pravda
Snít. -ko pravdy dostane se lidem do ruky, po čemž se, rozhořčeni jím, nenavrací do reality. Pak miliony proudících lidí s úmrakem na tváři. Toť nehezká podívaná v čase tomto, pro mne radostném.
Tchoří
Přemýtaje o hubení, pod stolem mne potkal tchoř. Řekl jsem mu "brej den, tchoří" a on řekl "vzplaň a hoř". A já nevím coby, ch měl si myslet o tom tchoři. Ch.
Dejv v Bellevue
"Čus vole, jak se vede. ""Všecko v řiti, milej Fotzere, všecko se to podělalo. Spousta věcí se neměla stát. Obzvlášť ta hvězda neměla spadnout.
Počásko...
Fuj to je hnusně. Co jsem vlastně dělal večer. Nevím, už si to nepamatuji, asi jsem se byl projít, ale co se stalo. vím že bylo krásně, svítilo sluníčko a bylo mi teplo, tak jsem se chtěl vrátit domů.
Tvůrčí krize
Přišlo to před šesti dny. Natáčel jsem zrovna třetí díl seriálu "Wild people", když my došly nápady. Já, jakožto uznávaný umělec a filmový tvůrce plný nápadů a kreací, jsem takovouto situaci zažil poprvé. Ano, slyšel jsem o tom vyprávět, ale že bych to takhle na vlastní kůži, to mě nikdy, namoutě nikdy nezastihlo.
Velikonoční
Na zahradě kvete tulipán. Jeho přítel Narcis. A jejich dlouholetá známá Vrba. Do této harmonie, ženy stříhají narcisy, muži tulipány a děti vrby.
Zaječí skok
Zaječí skok
Vtlumeném světle obrovského oranžového kotouče sklánícího se nad řekou jako zpěvný drozd vypadá Zaječí skok jako monumentální výtvor přírodních sil. Pověst o tomto místě, jenž je nyní zahaleno lehkou ranní mlhou, praví, že kdysi zde jezdec na koni lovil zajíce, který poté skočil ztéto skály a přeskočil i řeku, protékající pod ní, ale jezdec neměl takového koně, který by přežil pád zdvacetimetrové skály. To by nepřežila ani kočka.
To však bylo kdysi dávno, nyní se zde tyčí pár osamocených stromů a skála sama je rozeklána na několik špicí.
Lid - nelid
S přibívajícím věkem zjišťujeme, ač věk není vysoký, že možností je mnoho - nemusíme nic a můžeme vše. Ale. Tedy, nikdo nám nenalajnoval život předem. Každý prochází životem tak, jak mu přijde vhodné.