Pouhým knírem ženu neuspokojíš

Řekla mu, že je TO málo
že je nespokojená
že ji nedokáže vzrušit
natož uspokojit

Horor, když se plnovous rozhodne oholit

I ti nejmenší z nejmenších dnes vědí
že plnovous vyrůstá z mužské tváře
ale nikdo nemá ani stopu zdání
o paralelním vesmíru

Sádrový model nekropole

Mám dvanáct cecků a vemeno
a moje babička byla strašná fašistka
jenže o tom Vám teď vypravovat nechci
k tomu se někdy ještě vrátím.

Čepice z ostrorepa

Scéna:Na jevišti alespoň dvacet centimetrů skutečného plážového písku. Nasvícení vytváří dojem slunečného dne.
Postavy:Tři starší muži oblečení do jednodílných černobílých pruhovaných dámských plavek. Jejich pracovní název - Anonym A,B,C
Opona nahoru
Anonymové stojí vedle sebe čelem k hledišti

Amputovali mu bradu a později i obě uši

Jde stará bytost městem
nestačí se divit tomu
všemu.
Na přechodu se plnovous klaní plnovousu

Das Blaff

Zlobí vaše ratolest. Hledáte marně nějaké účinné řešení. Pediatři, psychologové a specialisté na dietetiku z nadnárodního vědeckého institutu C. I.

Hořící na nebi pes

Starý muž se vrací městem domů z hospody
ztratil pupík
dokonce i peněženku s fotkou svého nahatého zadku
jestli na to přijde žena, zbije ho jak psa

Severní trávicí trakt

řekla mi, že ten kdo neřve
ten není
tak jím a tím to všechno hasne
a ona se směje

Biohazard!

Se zesnulou Helenkou Růžičkovou jsme se rozloučili v rodinném kruhu masných výrobků
v troubě řval pivní pudl
opakoval: hlavně pietu, hlavně pietu, hlavně pietu.
na chodbě řezník v černém sáčku probouzel k životu svou věrnou ovarovou hlavu

Veterinář je druh gynekologa

Vůně ženy je
slintající pes
a muž bez většiny končetin
a taky bochník chleba netradiční struktury

Podzim se nejmenuje

V noci se mi zdálo, že moje babička
měla sestru o který nikdy nemluvila
jmenovala se Patricie
a umřela ještě před válkou

Tuberákův chrchel v srdci kindervajíčka

Našla v sobě měchýř s rybí žlučí
věří, že ji asi miluje
zdi mají skřele
a komorové oči

blbá básnička z chlupů vytažených z výlevky

Když jsem si včera doma loupal brambory
potkal jsem v parku nedostatek vitamínu C
smekl klobouk i s hlavou
na krempě hořely kahánky

Sametová gilotina

bil jsem
já jsem bil
vyrobím ti proto za odměnu růži z kožešiny
na břicho rozklepnu dvě soví vajíčka

Tma pod postelí

Dopoledne, když jsme si hráli, padl na svět večer
lehce to zabolelo
něco zastavilo otáčející se korouhvičku
něco vyplo obrazy v zrcadlech

-------------

Budu ti říkat prababičko
stařenko upletená z pavučiny
zlověstná chůvo, kterou jsem nikdy neměl
kterou jsem nikdy nechtěl

Do Skandinávie

Přišla stará Fanchon
vykasala sukni
před nosem mi zatřepala
hroznem hemoroidů

Pachuť

Vře to vnaší rodině. Vře to, panečku.
Máma státou, dva sádlem namazaní obři, rvou se jak dvě psiska o půlku ovarové hlavy. Svaly se stahují, šlachy pruží coby kytarové struny; skoro je slyším znít.

Pokoj

Žiju v domě z cihel, které k sobě lepily stovky amorků, těch malých pochroumaných plodů z noční můry s názvem Nebe. Na stole mám vázu, v ní deset deka květinových zplodin, na stěnách prázdné rámy vybydlených obrazů, v šuplíku uspávadloželezný lék na věčnou bolest hlavy. Co chvíli návštěva. Šatní mol, šváb, štěnice, tlustý krtek, co ryje v parketách a obrací vše naruby.

Ohryzek manželství

Navzájem se myli mízou třicet let, nevesele, při chlebu a muškách, nad rozkrojenou limetkou. Z jazyků už dávno vyprchala chuť a ohanbí se jala korat, v nudě otrávené pepřem z blech. Dvě zrcadla postavená kolmo k sobě, z řapíků provokace uvařený odvar, zkrátka, oba uměli si vadit, a to dobře, až do odřenin plných škváry. Ona často nalézala jeho kudrliny přilepené na okraji mísy, na hřebenu vyčesané, dokonce i v jogurtu a majonéze.

Průvanová

Sobota

Jako každou sobotu, stáli v oknech kuchyně. Mrholilo, kouř se nudil, podzimní déšť mazal šminky a na sporáku chladla polévková tůň. Zkrátka, nic než tichá domácnost. Jako každou sobotu, pozorovali svět cementové plástve, ze své vlastní buňky, toho odhlučněného kumbálu, který povstal z lopoty biomechanických včel.

Ten nejlevnější pornočasopis

Rozevřel jsem tu věc a musel přestat dýchat, v tom světě lesklých stránek žily velké banány a vonělo tam upečené kuře jedno, druhé, třetí, majonéza prudce stříkala v té křeči a já chtě nechtě uhnul mastnému polibku útočil mi na slabiny pár dudlíků ulepených medem, dívčí hruď se rozprostřela prudkým nesoustředěním se. Bál jsem se jako se dítě bojí medvěda bez zorniček. Říkal jsem si: "Je to milión stánků s rychlým občerstevním. " A kdosi mi odpověděl: "Tak trochu ty náš rozcuchanej blbečku a tady máš, žer.

Kubův betatron

Můj milý Deníčku.
Včera jsme s klucima uspořádali párty. Víš, jak byla minulý týden ta narozeninová oslava u Jirky Šimůnka. Jak nás tam nechtěli pustit, protože všichni nosíme brejle a já si navíc šlapu na jazyk.