Písmák zajímám se o Váhy
Všechny Tvoje maily jsem vymazal z paměti počítače.
Tvoje čísla jsem vymazal z paměti telefonu.
Nic z Tebe jsem ale nedokázal vymazat ze svojí paměti.
Tak moc bych potřeboval zapomenout.
K.O.U.L.E. pošetilosti
abych přežil prohlubující se krizi
pěstuji si své
PO ŠEsTI dOSTI
Gól a znovu gól !
Sem tam si sželeznou pravidelností zahraji hokej. Nejsem ztěch starších na ledě co si mají potřebu neustále cosi dokazovat. Jsem ztěch starších co je to prostě baví. Sostatními postaršími pány se na ledě moc nepotkáme.
opozice
loudil op na opici
zkusit novou pozici
přijala to velmi vřele
vytvořilaoppozici.
není vrtule jako vrtule - superstár
toužebně vrní vrtulník
rachtá mu to ve startéru
dosedl by i na chodník
by svedl helikoptéru.
ze břehu to vypadá tak trochu jinak
Včera jsem byl na rybách
sedávám s udicí a na háček dávám něco velkého abych je nakrmil
tak jaksi mi nejde o to chytit rybu, upéct ji a sníst
rád posedím u vody
kapky hranou
rozlitá všemi směry
vzpomínka
touha
hluboko na povrchu citů
mě taky
zkohoutku to odkapává
ta hnusná pravidelnost mně probouzí
otevřu oči a koukám do stropu
je mi dutě
jizvy stopou
dej mi
kapku krve svojí
neb jizvy mé duše hojí
už mám jich plno a zas a zas
jizvy stopou ... nepřeléčíš
už to vím
ani krví tvou se nezhojím
drsnou slupku duše mojí
proťaly tvé oči však co ji zhojí .
proč Ti píšu ?
Proč Ti píšu .
Protože rád vyprávím a proto píšu
Protože rád po sobě čtu a proto píšu
Protože to se mnou prožíváš a proto píšu
I ty? Brute ?
Na stole mi přistála ranní káva. Jarmila se nenamáhala nic zastírat a mrskla po mně panoramaty svých tvarů.
"Dnes by to šlo, dnes mám chuť na bůček. " povídám jako by nic, směrem k monitoru.
prkny škvírou
kalhoty dolů blíží se brod
a holou prdel přetáhne pádlo lodivoda průmyslu
ožralýho svým egem
deprese bot po krk v blátě
řídkej vzduch
ten vzduch je ňákej řidší
letos bude to léto těžkýotočím se za kdejakou sukní ve spáncích to buší a já vím, že bych neodolaluž nea ten řídkej vzduch . a ony to na mně vidí poznají to a já už šedivímto ten řídkej vzduch jen si namlouvám, že bych na to stačil rád si namlouvám nechám si namlouvat nikdo mi nic nenamlouvápro ten řídkej vzduchtak se zajíkám a dusím v jednom mám jasno
ten vzduch . je ňákej řidší
pro mne
na křídlech barvy noci snáší
touhy srdce sobě krášlí
sny o nichž i zdát se bojí
srdce cesty touhou hojí
co chceš ?
sedím na posteli opřený o pelest a kouřím
spíš
nahá pohozená
krásné dlouhé nohy
piknik 1
mravenec v lahvi byl
já dodna jedním lokem pil
pak jej obloukem blil.
piknik 2
mravenec v lahvi byl
já jedním lokem dodna pil
on vida mně zevnitř těžce blil.
piknik 3
mravenec jsa blit blil
poté co láhev jsem dodna pil
kde on drze byl.
mlčím
mlčím . mlčím si o jedné kráscemlčím si o očích tak modrýchmlčím si o očích tak hlubokýchmlčím si o očích smutnýchmlčím o smutku mlčím o smutku ve tvářimlčím o horké krvimlčím o horké krvi v srdcimlčím o srdci plném horké touhymlčím o smutku touhy málo silné k činumlčím o slabostimlčím o vlezlém pocitu věrnostimlčím o nepravdách slovmlčím o dotekumlčím o přitažlivosti čistotymlčím o okamžiku přítomnostimlčím o síle vztahumlčím o kráse dušemlčím o ladnosti tělamlčím o slzách mlčím o bolestimlčím o snechmlčím o soběmlčím o toběmlčím o představáchmlčím o životěmlčím o nevěřemlčím o zlumlčím o důvěřemlčím o dechu ve vlasechmlčím o rozpolcenímlčím o řasách na tvářimlčím o vlahých polibcíchmlčím o odloučenímlčím o vzpomínkáchmlčím o očekáváníchmlčím o snaze neublížitmlčím o křehkosti vztahumlčím o přátelstvímlčím o milenectvímlčím o strachu z milenectvímlčím o nepoznaném milenectvímlčím o poníženém milenectvímlčím o naplnění toho druhéhomlčím o ztrátěmlčím o kráse nálezumlčím o struně souzněnímlčím o síle setkánímlčím o časemlčím o rozchodechmlčím o tvých vlasechmlčím o tvých rtechmlčím o tvých očíchmlčím o tvých slzáchmlčím o tvé vnitřní sílemlčím o tvém tělemlčím o tvých polibcíchmlčím o svém jámlčím o bolesti v mém srdcimlčím o slzách co se deroumlčím o své nerozhodnostimlčím o touze po dotekumlčím o kráse prchavého okamžikumlčím o rozklepaných nohou z tvojí vůněmlčím o zvoncích v uších z tvého hlasumlčím o vlně energie z tvého objetímlčím o pohledu na tvoje záda co odcházejímlčím.
nepřestávej
nevím zda smím
říci když sním
když pohled skrz sklouzne po povrchu
kde hloubka očí kapkou rosy sklouzne z krku
hřeby
už kříž mi nesou
kladiva a hřeby
vystavit u cesty mne chtěli
a ruce v gestu roztáhnout
srdcem zvonu
v duši ticho mír a klid
rytmem kol co měl bych ctít
duní síla větru ticha
mrakem oblak středem tiká