Oči zavřené
Mám oči zavřené, když kráčím do neznáma Po malých lžičkách ochutnám ten lék Drobnými krůčky jako pravá dáma Jen nerada opouštím středověk Mám oči zavřené, jen mezi řasami Probleskne občas okolní svět A já ho vítám, co také zbývá mi. Po malých lžičkách ochutnám ten jed.
V masně
Veselá mysl půl zdraví
Je krédo mojí rodiny
Tak prosím čtvrt kila kravin
A aspoň kilo koniny
Setkání
Šli jsme po ulici a Víťa byl opět zabraný do svého snu. \"Ten zádrhel v programu už jsem vyřešil,\" vykládal, \"a zbejvá mi jenom pár drobností. No a ten pohon, samozřejmě, nad ten jsem ještě nesáhl, ale to už je fakt poslední věc a pak letíme. Tak o prázdninách, počítej s tím.
Říkanka
Slůně se slunilo u silnice
V sklenici mělo slunečnice
Slanila k němu slánka
Pomocí sliného lanka
Úklid
Ozvalo se zaskřípění schodu. Potom druhé, třetí, čtvrté. až devatenácté. Další schod už tam nebyl, ale přesto se ozvalo ještě jedno, dvacáté zaskřípění.
(bez názvu)
Žár, a mlha kterou neprohlídnu
Chci pryč a nikam se mi nechce
Za oknem déšť- ne to je jen přání
Ještě vnímám
Ufoni
Přiletěli ufoniLoni nebo předloniPotichoučku na ZemiByli celí zelení
Zastavili v PodolíProhlédli si okolíA pak v stánku U MílyCoca colu koupili
Nejdřív Colu prozkoumaliCo mohli, to spočítaliOpatrně ochutnali -- o zbytek se pohádali
Tak se všichni po chvíliSešli zase U MílyVšechnu Colu skoupiliPříšerně se opili
Piškvorky
Přeborník dohrál dnes
Svou hru poslední
Kolečko na vodě
Křížek vedle ní
Opuštěné písně
Chodba je prázdná a vede zřejmě odnikud nikam. Není tu nic, co by ukazovalo na přítomnost živých bytostí. Celý prostor se sice nezdá být nový, ale nejsou na něm vidět žádné známky opotřebování. Nikde ani smítko prachu, nikde ani šmouha nebo škrábanec, ale také nic nevzbuzuje pocit, že by se tu kdy uklízelo či opravovalo.