Písmák Bez nazvu
Srdce tuka jak hornikk zavaleny v dole,nikdo ho uz neslysisup klove lebku na prostrenym stolepro Picassovo zátisi. Svlikas se touhou ze sve blede nahoty,marne - konecne to vis. Sliby jsou vzdycky plne ochoty,co si o mne pomyslis. Kral zase vstava a dava kralovne mat,pesec z desky odleti.
Mala bilance
Pomoz si a bude ti pomoženo. Plácl jsem zrovna nějakou blbinu a paní vtramvaji se na mě podívala, jako bychom se znali už léta a tudíž měla důvod mě nenávidět. Chtěl jsem se posunout více na střed, ale tam stál jakýsi hromotluk, tedy spíš tluk než hrom, který tě zrovna objímal. Nevím, co mě to napadlo, ale rozhodl jsem se vystoupit – já vím, nebyl to zrovna nejlepší nápad – snažit se vystoupit, když jsou zavřené dveře, ale po menších komplikacích jsem byl venku.
Stýskání
Dnešek se na mě mračí, jako už tolikrát, chce se mi brečet, chce se mi smát, nemám ale ským, jsi daleko a přitulit se ktobě nelze, snad jen ve vzpomínce na vychladlý pelíšek, kdy pel ti vítr setřel zpod víček a já tě políbil. Ztěžka teď se mi píšou tyto řádky, je to obehraná písnička, tak proč se mi do oka tlačí slza. Koukám do akvária a toužím být rybičkou, třeba tou namodralou, připadám si děsně neohrabanej, když je vidím – přál bych jejich ladnost mým slovům, to když mi brečíš a já nevím co říct…Miluji tě, potřebuju tě, nenechavej mě bez tebe žít, spíš živořit…Dnešek se příliš moc mračí, miluju tě, miluješ mě.
Zázrak
22:22 Čas jako stvořený pro zázrak. Usmála ses na mě a já ti nahmatal růžky na tvé hlavě. Nikdo už nenajde poztrácené konflíky, které jsem ti utrhal, to abys byla mou. Je krásné se milovat na kopretinách, je krásné se milovat.