Písmák Třešně, žebřík a můj syn
Pár žeber žebříku mě drží mezi třešněmi a zemí.
Mezi třešněmi a mým synem, který spí pod žebříkem.
Třešně bez žeber.
Žebřík bez pecek.
Narození
Vím, nikdy jsi příliš neslavil.
Tvůj brácha ani neví, že právě dnes.
Máma ti možná zavolá.
Mám pro tebe dárek.
Za schoulenými víčky
Uvnitř tma.
A v ní všechny ty zvuky jako film promítaný klikou a bez titulků. -----------------------------------
. slina oddaného psa přetrhla pásku -
- no podrbu tě, Chlupáči.
JARO pokolikáté
VÍM JEN,
že Duben zastavilslzu, která má za úkol utopit právě mě,
JEN VÍM,
a potichu děkuji
LETNÍ pohádka, k tanci i poslechu
Ubohý rybář, to jitro jako každý den s tíhou bezútěšného života opředen spravovanou sítí stanul na břehu svého živobytí, duchapřítomen jen zpola a k tomu otupen zpřetrhaným spánkem.
Současně se sílícím vědomím pohromy otevírala se automaticky jeho vykotlaná ústa a z hrdla se vydral poněkud zastřeně zoufalý údivu zvuk.
Voda totiž, rybářova duše prokletá, nebyla přítomna a ani stopa po jejím nenadálémzmizení nenaskytla se chudákovu zděšenému zraku.
Pleskající těla ryb probublávající bahnité dno jakoby v poslední křeči řvala o pomoc.
Fialová I.
Prsty obrazy na ploché rovině papíru
žena její hlas skřípe na hladině prachu
sliny proudí stříkají kolem tupé hlavy
jakoby nemohla zakřičet mluví přes filtry.
MARIE a VIVIEN
MARIE byla větší, to ale neznamená, že byste ji mohli stavět naprvní
místo, před Vivien
VIVIEN byla menší, ale pouze do té chvíle, než se Marie snížila k tak
hanebným činům
Pro Janu
Svítí,
pořád ještě svítí a neví snad ani o tom,
protože nikdo necítí
tu lítost.
Poslední píseň šedého rána
Vítězi slavné té bitvy dvou srdcí,
bitvy, co skryla pár krvavých ran,
prozraď, co sežrali hladoví vlci,
co hnije za oponou železných bran.
Pes
Tři těla bezvládná v prostoru leží,
chlad srdce se rozléhá železnou věží.
Červený psík zas do pekla běží
a věří