Iluze

Svět je jen Iluze
A stejně jako blankytný sen
Se člověk vzpíná jako vlna
Ztrácí se v něm

U can b touched

Nebojím se zemřít
Jsem zvědav co příjde pak
Obsáhnutí úplné lehkosti
Nebo naprostý krach

Něco

Nakonec je zde stejně něco příliš krásný
Neutápění v mukách
Vyjádřím to snad
A dávat to do básní

o

Je jako průhledný kotouč
dávající život.
Svým zrdcadlením přitom
uvádí v existenci.

100

100 způsobů
jak něco říci
100 způsobů
jak lhát

BvP

Už zase prší.
Mé nohy jsou jak polena, ruce, kořeny. Zapuštěný hluboko do země se vzpínám svými větvemi, spadaným listím. Kůra se láme, když se snažím narovanat, dřevina skřípe.

Kde je?

Tma v duších ztracených
Již dávno pěje
Svou etudu na radost
A kapkami deště smývá

1

Zpěv andělů, pokořujících tmu
Naprosté, úplné souznění
A věčné vykoupení
Klid síly světla

Město

"Ale tím, že budete utíkat, nedokážete, že jste lepší. ,"

Smrt

Vzlet

Stál jsem na výšinách
Nespočet raket startovalo
A uhánělo k nebesům
Ulice byly prázdné

OKAMI 1-Prolog

Už se Vám někdy stalo, že jste se za horkého letního dne ocitli sami na nekonečně rozlehlém poli svého děda. Arizonovi ano. Bylo zrovna poledne a ohnivé slunce pražilo po celém těle. Prohýbalo jeho slaměný klobouk a pálilo do očí, zbarvující tak jejich višňovou hněďdo zelena.

Prázdnota

Mám touhu tvořitJe to jak MákVyhlíží svůdněDáš si, a cákKdyž není důvodProč vypsat řádkyJe čas se zeptatJsem na to krátký. A vzpomínám na pátkyKdy povolily zátkyKdyž ze mne vyprsknulyVe svátku artikuly žněZeptat se smím. Nyní však práznota jen dřímePráznota ve tmě - ve měA co s tím. Ps:Doopravdy se ptám.

Tajemství čehokoli

Důležité je býti rychlý na začátkuklidný uprostředa opět rychlý na konci.