Vánoční nálada
Vánoce jsou svátkem veskrze nostalgickým a člověk, ať chce nebo nechce, bilancuje nějakým způsobem věci minulé, jejich vztah k věcem současným a když je opravdu šťoura, jejich možný vliv na věci budoucí. Proto mají Vánoce pro mnoho lidí mnohem hlubší význam a jsou pro ně něčím víc než jen rozbalovaním dárků, bezuzdnou žranicí a zdobením stromečku. Lidé vidí do svého nitra a skrze něj i do nitra těch ostatních. Možná proto nemusí být Vánoce jen veselé, mohou být do jisté míry i "smutné", měly bybýtale předevšímpříjemné.
Zámecká
Ploskovice zámkem zvou se,
výzdoba je líbezná,
staré stromy k nebi pnou se,
chybítu jen princezna.
Optimistická
Žlutá koule, zlatý míč,
za obzorem mizí pryč.
Tmateď přijde,
hvězdy spadnou,
Letní
Sluníčko už venku praží,
deště odvalil se mrak,
maluje na nebi duhu,
na rtu kouzlem úsměv pak.
Časování
Když sténat chtěl jsem dvojím tichem,zřít havraních vlasů pád,když přes tvůj nos já neviděl jsem,šeptal jsem ti:"Mám tě rád. "
Teď hlídám čas, on vrahem mým je,nerozeznám rub - ni líc,konečnou glosu, pověz, s kým je. Osudu zpěv zní mi vstříc.
Až jednou najdu krov svých vrásek,až pak docením moudrých slov, až odpustím povzdechům krásek,najdu v lásce svojí hrob.
Ten lístek kopretiny
Z jara louka, květ a list,jal se chlapec zlehka číst.
Zastavil se - na chvilinku -stíraje z boty prachu cest,on spatřil v trávě kopretinku,vůni její dal se splést.
Jedno, co hledal v ní jest,prost necudného hříchu,ten květ toužil zebrat v svou pěst -věčnosti v čarokrásném tichu.
Vracel se k ní den co den,doufaje v lásku -někdy,snad-tak jejím kouzlem omámen,nechtěně padl do tenat.
Kamínky
Spousty temných světel,tmí se lidem do duší,do myšlenek ,
jenž jak kamínky zářivé jsou.
Hledají mne, hledají a najdou.
Ach prosím.
Huš!
Huš ty potvoro podivná,
co láska ti říkají.
Nitky lidských osudů trháš,
radš mi táhni z očí .
Ostrovy života??? Buhehééé...
-----------------------------------------------------------------------------------------------
*** tento článek vyjadřuje jen a pouze moje stanovisko a respektuje právo lidských bytostí na vlastní názor ***
-----------------------------------------------------------------------------------------------
"Maminkóóó,(smutná kukadla) kdy příde Karolínka do školky . " "Víš. (smrk smrk. čtyři slzy).
Pláčeš...
Lásko nechtěnáproč po něm tak toužíšon ublížil tidešti nechal špinavou.
Hvězdičko mojesvět není jak se zdáa on není princco bílý kůň ho nese.
Holka pitomáon ti za to nestojípřestaň už snítnení vyhnutí.
Blázínkuvždyť ještě nezmizel ten třpyt tvých očía přece jsou tak kalné.
On řekl
On jí řekl :
"Pohleď tam v dál
tam, mezi mraky
jak zářivé slunce
Medal of Valor
Jen papej synáčku
staneš se vojákem
Žít.
Jen odvaha a čest
Úvaha televizní lehce ironická
Vítám vás u mého historicky prvního vážně míněného pokusu proniknout na půdu Písmáka. Doufám, že si odnesete podnět k zamyšlení, nebo se alespoň pobavíte. nuže, vrhněme se do víru dění.
K utvoření obrázku o stavu TV kultury u nás je zásadní pohled, jímž se na ni budeme upírat a hlavně na co tento pohled dopadne.
Květina
Bylas krásná květinka,
co kvete zahradou mých snů.
Já tak toužil tě utrhnout,
přivonět si.
O něm
Není již snůčas jeho vypršel. Jiný dojde kam on nedošel.
A já jako onpěju písničku stejnou,ona nechce být s ním ona nechce být se mnou.