Volání o pomoc ?!
Čekám den za dnem a upínám se kzítřku
a přece dnešek je ten den, který mám žít.
Světlým zítřkům otevřené dveře,
způsobují jen průvan.
Pastička na myš
Křičíša z kruhů na vodě máš před očima mžitky. Puká ti hlava a z ní se sypou kytky. Páchnehrůza bezmociKončíšs nemocí.
Svatba
hlahol zvonů
spojení po touze
a pár rad ktomu
a podkovou pro štěstí
Za záclonou
Už s tím musím žít
S včerejšími slovy
Jak snadno létala
Jak snadno odcházela z našich úst.
Vánoční vyznání
V Tvých očičkách je napětí a očekávání, je v nich něžná prosba, ať trošku zrychlím všechny ty přípravy.
Tancuje v nich plamínek svíčky a rozehrává představení o několika neznámých.
Všechny ty kroky, pohyby rukou, všechno se mi vrátí milionkrát, když při štědrovečení večeři kouknu do Tvých kukadel.
Ty můj malý smíšku.
Profláknutá modrá
Modrásky už pěkně štvala
jejich barva modrá
rozhodli se najít pána
co jim zlatou dodá.
ŠEDIVÁ
Stejnokroj uniformity
každodenní bitva
se sebou samým
jak uniknout z řady
DEPKA
Červavý sluncea smogu plná hlavanahnilý broskvepach bolavý nohy.
Den s barvou černouv nepropustný mlze. A v noci spousta světelza okny cizích doma.
Žebrající mrzákzhnusení, ne lítost.
Hra na schovávanou
Věnuj mi vteřinu
na vzdušný polibek.
Věnuj mi hodinu
pro milování.
ARACHNOFOBIE
Arachnofobie : je panická hrůza z pavouků
Jsem slunce milný typ. Proto jsem si moc neužívala loňskou dovolenou na Lipně, kdy se teploměr zarytě držel 16 stupňového maxima. Při jízdě na kole, kterou si ostatní užívali, jsem proklínala všechno a všechny, protože jednak nejsem žádný sportovec a pak pod několik vrstev oblečení mi podlézal chlad a ruce připomínaly mražené rybí prsty. Třetí kopec v pořadí jsem se snažila rovnat pohledem, samozřejmě s výsledkem nulovým.
BLUES KOKTAJÍCÍ STONOŽKY
Stastastaccato podupávajících sta sta sta nožek
vyrazila si na výlet hmyzí příslušnice.
Jak laciný rým, když nacpu sem sto a sto ponožek
zapomeň, nerdí se mi líce.
Koláž jak od Koláře
Hledáš hlavu v záplavě prdelí. A kolik té šunky, mladá paní. Marná snaha i ta Tvá rosolovatí. Dvacet deka, děkuji.
ODPUSŤ
Hledej mě v popelu banánových slupek,
po kterých sklouzly k všednosti naše zítřky
a nacházej mě v tlení spadaného listí
Ubohá ve značkovém kabátě s vyhaslýma očima,
Co umím
Umím být nepříjemná
někdy až zlá
přizpůsobivá
častěji však svá.